Elektromobilita přinese obrovské množství vysloužilých akumulátorů, které jsou obrovskou hrozbou pro životní prostředí. Dle studie MIT jsou ale současně vhodným úložištěm pro obnovitelnou energii.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Počet elektromobilů na silnicích se poslední roky postupně zvyšuje a za pár let se začnou také hromadit vysloužilé akumulátory, jejichž kapacita klesla pod únosnou mez. Většinou se za tuto hranici považuje 70-80 %, spíše však ta vyšší hranice. Vědci na institutu MIT se podívali na problematiku a přinesli několik zajímavých, i když zároveň očekávatelných závěrů. Propočítali ekonomiku provozu solární farmy s instalovaným výkonem 2,5 MW bez úložiště i s ním, a to jak ve formě nových lithiových akumulátorů, tak i postavených z těch vysloužilých. Výsledky hovoří o tom, že nemá smysl budovat solární farmy s využitím nově vyprodukovaných akumulátorů, které se budou nabíjet a vybíjet v rozsahu 20 % až 85 % maximální kapacity. Jejich cena je tak vysoká, že se jen těžko dá hovořit o nějaké smysluplnější návratnosti. Konkrétně se zabývali akumulátory typu LiNiMnCo.
zdroj: mit.edu (Creative Commons)
Odlišné je to ale v případě, že se použijí vysloužilé akumulátory z elektromobilů. Tam obvykle končí svůj život po dosažení již zmíněné 70-80 % kapacity. Vědci v tomto případě počítali s tím, že se akumulátory vymění při dosažení 80 %, která je přeci jen typičtější. Takové akumulátory už sice nejsou příliš vhodné pro provoz v elektromobilech, stále ale mají dost kapacity pro použití např. v oněch solárních farmách. Tam se dá hovořit o návratnosti v případě, že jejich cena klesne pod 60 % ceny nového akumulátoru (což vyváží i jejich kratší celkovou životnost). Přesto to není tak jednoduché a i sami vědci přiznávají, že tu je několik technických problémů, mezi něž patří např. vyhodnocování kvality jednotlivých článků tak, aby ty slabší zbytečně nesrážely celý akumulátor a výkon těch silnějších, také je otázkou efektivita a náročnost skládání takových nových akumulátorů ze starých článků.
Studie hovoří o tom, že by takový akumulátor mohl pracovat ještě dalších 10 let, než dosáhne zhruba 70% kapacity. Ian Mathews z MIT dále podotkl, že s citlivým nabíjením v rozmezí od 15 do 65 % by se životnost mohla ještě více prodloužit a dosáhnout až 16 let, přičemž by se maximální kapacita akumulátoru postupně snížila až na 60 % té původní. I v takovém případě by ale stále mohlo jít o využitelné řešení. Později by ale přeci jen už musela přijít recyklace všech článků.
Připomeňme, že výkup starých akumulátorů z EV a jejich použití pro jiné systémy (obvykle právě soláry) provádí už dnes snad všichni velcí výrobci elektromobilů s výjimkou Tesly, byť i zde se objevují indicie o vzniku podobných programů.
