@jindra72
A Kefalín, čo si predstavujete pod takým 'naslouchá zákazníkům'? V tržním prostředí jsou to primárně prodeje a reklamace, co dává výrobci zpětnou vazbu od zákazníka. Prodeje jsou zase zásadně ovlivněné relevantní konkurencí. Já vím, že pro ekonomy je to triviální, ale nejspíš je to potřeba si zopakovat.
@jindra72
Podívejte se na mapu a najděte si na ní základny USA okolo čínského pobřeží a na hlavních dopravních trasách. Čína je fakticky kdykoliv zablokovatelná. A podívejte se na to, jak Čína expanduje ve světě. Vyváží technologie a infrastrukturu a porovnejte to s tím, jak to dělal a někde dposud dělá 'západ'.
@jindra72
Čína ročně registruje více, než 3× více patentů, než USA. Ovšem už historicky kradla know-how, třeba papír, střelný prach, kompas, hedvábí... Oooops, nebo to bylo naopak? Nastudujte si historii. Čína po tisíce let měla největší podíl na HDP Světa. Zlom nastal poté, co Britové do Číny začali importovat opium a toto právo volného obchodu obhájili svými dělovými čluny a Čínský stát rozvrátili v 19. století. Dnes se Čína pouze vrací tam, kde byla nejméně 2 tisíce let před tím.
@Tech-boy.lukas
Nehody eviduje policie a ne Teslla. Rozdíl může být v tom, že běžný řidič i malou nehodu hlásí kvůli pojišťovně, zatímco Tesla by to nahlásit nemusala kvůli statistice. Takže by stačilo se omezit na velké nehody, ty se do statistik dostanou tak, jako tak.
@Tech-boy.lukas
Rozdíl může být třeba v tom, že autonomním autem jedu tehdy, kdy potřebuji, zatímco MHD podle jízdního řádu? Bezpečnost dopravy se posuzuje podle nehod na osobokilometr a ne podle jedné nehody.
Jenom pro srovnání. Dukovanská JE má 4 reaktory, které byly projektovány na výkon 440 MW každá a posléze upgradovány na 4× 512 MW. Takže ty SMR jsou svým způsobem návratem k VVER 440 z doby před 40 lety. Výhodou SMR by mělo být to, že nepotřebují tak vydatný zdroj chladicí vody a lze je tedy stavět na více místech. Na druhou stranu zajištění bepečnosti je stejně náročné, takže z tohoto pohledu elektrárna se dvěma 1000 MW bloky je 5× méně náročná, než 5 samostatných SMR.
@anup
Politické je hlavně to, že Čína nechce být závislá na dovozech z USA. Pokud by stále ve velkém dováželi čipy z USA, byla by tu stále hrozba, že USA dovoz čipů zablokují, tak jak to udělaly koncem prvního Trumpova mandátu, a jak v tom pokračovaly za Bidena. Tím, že se budou čínské firmy muset spoléhat na domácí výrobu, dostane tato domácí výroba obrovský impulz a potřebné finance pro rozvoj. Čína má zásadní výhodu v tom, že dokáže nejen vyrábět velké objemy čehokoliv pro vývoz, ale zároveň má i obří domácí trh, který dokáže výpadky ve vývozu do značné míry absorbovat. Pokud jde počet obyvatel, tak je Čína 4× větší, než USA a 3× větší, než EU. Průměrný Číňan sice pořád nemá takovou kupní sílu, jako průměrný Američan, nebo průměrný Evropan, ale rychle nás dohánějí.
Tehdy jsem pracoval ve firmě, která se zabývala školením SW na PC i Applech a mimo jiné jsme poskytovali o podporu MS. Když se Win95 objevily, tak to kolega komentoval slovy: "Tak a už MS dohnal Apple!", měl na mysli uživatelské rozhraní. Tehdy to ještě úplně pravda nebyla, ale byl to první krok na cestě -> Win98 -> WinXP a tam už to pravda začínalo být.
@Milan Šurkala
Díváte se špatným směrem. Pro výstavbu JE jsou zásadně limitující dva faktory. 1. Seismická stabilita. To je v ČR splněno na většině území. 2. Dostatečný zdroj chladicí vody. A to nejen občas, ale dlouhodobě a nepřerušovaně. To znamená dostatečně vydatnou řeku, nebo vodní nádrž, odpovídající výkonu elektrrárny. Přičemž platí, že čím menší řeka a čím méně stabilní průtok, tím větší nádrž je potřeba.
Tedy malé reaktory lze stavět i tam, kde velké ne, respektive bez nutnosti výstavby velké přehrady.
Takový zdroj není určený pro domácí PC. Ovšem pokud by si ho někdo chtěl pořídit, tak by měl vzít v úvahu, že při plné zátěži bude potřebovat vyhrazený rozvod. Běžná 230 V zásuvka je dimenzovaná na 16 A a některé třeba jenom na 10 A. V USA s jejich 120 V by se neměl ani na svoje maximum jak dostat.
Reálně použitelné PCI-5 SSD přicházejí na trh prakticky až teď, takže se na to až teď přišlo. Ty rychlosti jsou i tak vysoké a když se už o tom ví, dá se to při stavbě PC ošetřit. Další otázka je kolik lidí má dneska tuto kombinaci HW reálně v PC.
Něco takového jsem očekával ve chvíli, kdy Intel ohlásil podporu CUDIMM pamětí. Jenom jsem se bál, že na to bude potřeba nějaká nová půlgenerace CPU/MB. Potěšitelné je, že to Intel zvládl upgradem kódu. Teď ještě aby Intel dokázal dostatečně vylepšit příští generaci, protože i přes tuhle vychytávku za AMD zaostává.
@coremar
Ono záleží na vzdálenosti, ze které se člověk na monitor dívá. Já mám velký stůl, široký 80 cm + 20 cm na židli = 1 m. Ne, že bych měl s 4K zásadní problém, ale občas jsem musel zoomovat. Když mi monitor odešel, tak jsem raději sáhl po 38" 3840×1600 od Dellu.
@coremar
32" 4K jsem měl, ale v řadě aplikací jsem už musel zoomovat. Teď mám 3840×1600, ovšem 38" a to už je bez problémů. 34" je za mne kompromis a 1440 na výšku je málo. Příští monitor bude nejspíš 57" 7680×2160.
@coremar
Mám starý Dell s rozlišením 2560×1600 a novější s rozlišením 3840×1600. Stačí si otevřít Excel, nebo db v SQL, jakýkoliv programovací kód a ta otázka je najednou zodpovězena. Těch 11 % řádků navíc je prostě na první pohled vidět.
V podstatě to není problém. Neznám nikoho, kdo by si kupoval nový NTB každý rok, i když nevylučuji, že takoví fanatici existují. NTB typicky vydrží 5 let a klidně i víc. Po takové době je cokoliv nového výkonnostní skok.
@snajprik
U výrobních procesů přeci nejde jenom o to něco 'vymyslet', ale hlavně vyvinout výrobní celou technologii od epitaxe až po pouzdření čipů. Kámen úrazu je hlavně v litografii, kde TSMC a další mimo Čínu nakupují špičkové stroje od ASML, zatímco SMIC si musí celou technologii vyvíjet sama, včetně toho, ajk to udělat bez stávajících patentů. Není náhoda, že čínské firmy mají ročně dvojnásobek patentů co ty z USA, o evropských firmách nemluvě.
@Tech-boy.lukas
1. TSMC v USA už staví a ne jen jednu továrnu. 2. Jestli se někdo může dostat k nějakému know-how, tak by to bylo TSMC ke know-how Intelu. 3. Finanční spoluúčast nemusí nutně znamenat technologickou spoluúčast na celém procesu, ale firmy by mohly sdílet pouze některé etapy výrobního řetězce, jako ne například pouzdření čipů. 4. Ti lidé, kteří o možné spolupráci vědí o výrobě a právních aspektech a s tím spojených rizicích násobně víc, než my, co tady o tom spekulujeme.
@JiVy
O politicích jsem nepsal, ale ano je to jejich vina. Máme pouze politikáře a nemáme státníky. Skuteční státníci by nikdy nepřipustili deindustrializaci a ztrátu potravinové soběstačnosti.
