Umělou inteligenci lze natrénovat v podstatě na cokoli. Na Cardiff University si posvítili na pojišťovací podvody. Už dle výpovědi poškozeného lze poznat, zda si celou záležitost vymyslel, nebo mluví nejspíš pravdu.
Systémy umělé inteligence závisí z velké části na trénovacích datech, díky čemuž lze jeden a tentýž algoritmus naučit na rozpoznávání úplně jiných věcí. Na Cardiff University tomuto systému podstrčili výpovědi na policii, které se ukázaly být pojišťovacími podvody a pochopitelně nechyběly ani korektní výpovědi. Na jejich základě natrénovali systém VeriPol, který je schopen projít výpověď a určit s poměrně slušnou přesností, zda to poškozený jenom hraje a chce podvést pojišťovnu, nebo byl skutečně okraden. Současná verze systému má přibližně 80% úspěšnost detekce falešné výpovědi, což sice není dokonalé, ale pro rychlé zhodnocení to vůbec není zlé a policie pak může věnovat svůj čas něčemu užitečnějšímu.
Vše je založeno na rozpoznávání určitých vzorů, které jsou k nalezení u falešných výpovědí a naopak jsou zřídkavé u těch pravých. Soustředí se na počty jednotlivých druhů slov, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, slovesa i číslovky. Falešné výpovědi se obvykle více soustředí na popis toho, co bylo ukradeno a méně už na to, jak se vše stalo. Popisy zloděje jsou obvykle hodně vágní, častěji se objevují popisy s údajnými útoky zezadu nebo s maskováním jeho obličeje, obvykle také při incidentu nebyl žádný svědek a podobně. Roli také hrají ukradené předměty. Falešné výpovědi např. většinou hovořily o ukradení drahých telefonů (iPhone vlajkové lodi řady Samsung Galaxy).
Systém je už nasazen ve Španělsku v Murcie a Malaze od minulého roku. Tam během prvního týdne identifikoval 25, resp. 39 podvodných výpovědí. Systém VeriPol pak pomohl uzavřít okolo 83 % případů a španělská policie jej využívá i nadále.
