Na internetu se objevily zprávy, že by se na trhu do dvou let mohly objevit GDDR7 čipy s výrazně navýšenou kapacitou 4 a 6 GB.
Standard GDDR7 má teoreticky obrovský potenciál, který v současnosti zdaleka nevyužívá. Zatímco dnešní moduly většinou dosahují rychlosti 28 Gbps (jen některé karty pracují s vyššími, např. 30 Gbps u RTX 5080), standard oficiálně podporuje až 48 Gbps, což je o více než 70 % vyšší hodnota. Stejně tak to máme i u kapacit. Dnes jsou běžné pouze čipy s 2 GB a 3 GB, přestože standard umožňuje hustotu až do 8 GB na jeden čip. Jednou z překážek pro dosažení tak velkých čipů zůstává výroba, protože DRAM výrobci musí zvládnout vyvinout nové procesy pro vyšší rychlosti a hustoty.
Podle zákulisních zpráv od leakera Golden Pig Upgrade by se ale situace mohla změnit v roce 2027 nebo 2028. Výrobci pamětí totiž dle jeho slov plánují uvést na trh čipy GDDR7 s kapacitou 4 GB a 6 GB. To by mohlo změnit konfiguraci budoucích grafických karet, protože by to umožnilo výrazně navýšit kapacitu VRAM bez nutnosti rozšiřovat paměťovou sběrnici nebo měnit PCB. Např. karta se 128bitovou sběrnicí a čtyřmi moduly dnes při použití 2GB čipů končí u 8 GB VRAM, nicméně s novými 4GB moduly by stejná konfigurace dosáhla 16 GB (a to bez clamshell konfigurace) a s 6GB moduly dokonce 24 GB. U karet s 256bitovou sběrnicí by tak bylo možné dostat se až k 32 GB nebo 48 GB VRAM.
Otázkou je, k čemu to vlastně. U Nvidie by v zásadě stačilo přejít na už dostupné 2GB čipy a vyřešil by se problém s nízkou kapacitou VRAM u GeForce RTX 5060 a RTX 5060 Ti, stejně tak by to prospělo RTX 5070 (na 18 GB), nemluvě o RTX 5080. Tedy to, co měly být modely RTX 5000 Super, které ale byly (nejspíš) zrušeny.
Toto má ale i stinnou stránku. Větší kapacita čipů znamená méně čipů na stejnou kapacitu, tedy užší sběrnici a nižší propustnost. Např. 24 GB poskládáte z 12 2GB čipů, což vás dostane na 12×32 = 384bitovou sběrnici. Když to ale bude skládat z 3GB čipů, postačí vám 8 čipů, což máme 256bitovou sběrnici. V případě 4GB čipů to je už jen 6 čipů a sběrnice o šířce 192 bitů. No a nakonec 6GB čipy by stačily jen čtyři, tedy 128bitová sběrnice.
Své opodstatnění by to ale mělo, a to karty pro akceleraci AI modelů. I když ty potřebují rychlou sběrnici (lépe řečeno vysokou propustnost, která je dána širokou sběrnicí a/nebo vysokou frekvencí), pro “inteligenci” modelu je důležitá především jeho velikost (počet parametrů) a kvantizace (kolik zabírá jeden parametr). A tady se vysoká kapacita hodí, protože i na relativně užší sběrnici to bude ve VRAM stále řádově rychlejší než v RAM počítače.
Je nicméně pravděpodobné, že tyto čipy najdou uplatnění až v nové generaci GPU Rubin, kterou Nvidia pravděpodobně neuvede dříve než v roce 2028. Problémem však zůstává cena. Už dnešní 3GB moduly jsou výrazně dražší než varianty s 2 GB, přičemž některé zprávy mluví až o trojnásobku ceny. A nedá se předpokládat, že by na tom 4GB nebo 6GB čipy měly být lépe.
