S koncem mise sondy Cassini je NASA stále odvážnější v jejích průletech kolem Saturnu. Sonda se už několikrát podívala mezi planetu a její nejbližší prstence a nyní se dokonce i dostala do její atmosféry.
Je tak zřejmé, že NASA už nemá téměř co ztratit, a tak se rozhodla, že už není na co čekat a poslala Cassini rovnou do atmosféry Saturnu. Sonda Cassini jej přitom studuje včetně jeho měsíců už od roku 2005 a aktuálně už jí dochází palivo určené k manévrování, takže ne nevyhnutelně blíží její konec. Je tak logické, že NASA je odhodlaná riskovat a velkým riskem bylo už jen rozhodnutí poslat sondu mezi planetu a její nejbližší prstence. To se nakonec ukázalo jako méně nebezpečné, než se čekalo.
NASA se tak nedávno rozhodla učinit menší ukázku toho, jak bude vypadat zánik sondy Cassini, která se už zanedlouho spustí přímo dolů do atmosféry Saturnu, kde zanikne. Zatím tak pouze proletěla její vrchní vrstvou, a dostala se tak k planetě blíž než kdykoliv předtím a nyní se čeká na data nasbíraná v tomto průletu a jejich pozdější analýzu.
Při průletech mezi Saturnem a jeho prstenci se sonda měla dostat na vzdálenost nějakých 3000 kilometrů nad vrcholky mraků, přičemž nyní už to bylo jen 1600 kilometrů, čímž se dostala už do atmosféry. Přístroje sondy ji tak mohly "ochutnat", aby astronomové mohli lépe určit, z čeho se Saturn vůbec skládá. Mohou se tak poupravit dosavadní údaje hovořící o tom, že Saturn je ze 75 % tvořen vodíkem a téměř celý zbytek je helium. Nové údaje také mají pomoci přesněji určit délku trvání dne na Saturnu.
Je také zřejmé, že průlet atmosférou sondu zpomaluje, ale právě to je v plánu. Cassini zatím používá zbylé palivo, aby udržovala stabilní trajektorii, ale Saturn si ji postupně přitáhne. Sonda se tak v dalších průletech podívá ještě blíže k povrchu planety a 15. září se už z atmosféry nevynoří. V plánu je, že Cassini použije zbytek paliva na to, aby dokázala udržet svou parabolickou anténu namířenou k Zemi, a mohla nám tak do poslední chvíle zasílat data o složení Saturnu. V něm ale skončí i proto, aby snad náhodou neskončila v jednom z měsíců, a to především v Enceladu, který by mohla kontaminovat mikroby. Riziko je sice malé, ale NASA nechce nic ponechat náhodě.
