V tomto článku se vám pokusím zprostředkovat své první poznatky z cesty na CeBIT. Další články, které budou následovat v průběhu dne již budou zaměřeny na konkrétní témata.
První dojem poté co jsem ráno vstal, byla absolutní nevyspanost: no to je, ale vcelku běžné. Posléze jsme se naskládali do Laguny, usedli a vyrazili směr hranice.
Pozn.: Mimochodem cestou jsme jeli po dobře známé silnici E55, a přibližně kolem páté hodiny ranní jsme nespatřili žádnou „lehkou děvu“.
Dojem číslo dvě, je absolutní mlha a spousta BTS kolem hranic. Dokonce píšu kolegyni SMS ať upraví článek „Z redakce“ v tomto duchu. Posléze mě přemáhá únava přepínám se do sleep módu.
Několik desítek minut poté se probírám a „svičuji“ se do pracovního režimu. Navíc jsem si vynutil zastávku na benzince, vzal notebook a začínám psát tento článek.
První technická závada: je vybitý notebook číslo 1, bohužel je to také jediný notebook do kterého jsme nainstalovali ovladače pro čtečku paměťových karet. Mea culpa, jak jsem jen mohl zapomenout.
Pozn.: Možná není vybitý, ale odešel do věčných lovišť. Uvidíme potom co ho připojíme k „eletrice“.
Dalším zajímavým poznatkem je značná nepohodlnost práce s notebookem při 170 km v hodině na dálnici. Navíc se také rozsvítilo slunce a jen vrozená slušnost mi brání napsat, co na displeji vidím.
Pomalu se již blížíme k Hannoveru, názory na vzdálenost se značně různí a pohybují se mezi 20 až 60 km. Právě se to díky ukazateli rozřešilo: je to čtyřicet kilometrů :o).
Končím než úplně „vycucám“ baterku. V průběhu dne vás budeme bombardovat dalšími informacemi.
Za CeBITový tým
Štěpán Mrázek
