Vědci odhadují, že kvůli světelnému znečištění je pohled na Mléčnou dráhu zapovězen pro celou jednu třetinu lidstva a existují celé generace, které ji nikdy ani neviděly. Nejde přitom pouze o odepření zajímavé podívané.
Když se zadaří a nastane temná, bezoblačná noc, kterou neruší svit měsíce a především umělých zdrojů světla, je pohled na zářivou dráhou tvořenou z hvězd naší galaxie dechberoucí. Pro naše předky šlo přitom o poměrně běžnou podívanou, ovšem dnes se mohou na Mléčnou dráhu obyvatelé měst podívat leda při výletu do přírody. Navíc ani u nás neexistuje moc míst, která jsou opravdu temná. Zmínit můžeme především Jizerskou oblast tmavé oblohy, česko-polský projekt, který donedávna ohrožoval světelný smog právě z polských rajčatových skleníků v Bogatynii. Na Jizerce je přitom Mléčná dráha velice dobře vidět, a to plus dalších cca 1000 hvězd a planet, které lze dobře pozorovat očima. Ve městě přitom můžeme pozorovat jen 200 až 20 hvězd a planet.
Světelné znečištění přitom způsobilo už to, že Mléčnou dráhu na vlastní oči neviděly celé generace lidí. Aktuálně ji nemají šanci vidět čtyři pětiny obyvatelů Spojených států, a to dle nově zveřejněného
celosvětového atlasu světelného znečištění
od italských a amerických vědců. Zasažen je především východ USA podobně jako v případě Evropy, kde je to ale naopak západ, kde si mohou nechat o krásné noční obloze zdát především obyvatelé Velké Británie, Beneluxu a Itálie.
Ani u nás ale nenalezneme mnoho zelených míst značících relativně nízké světelné znečištění, těch světle modrých je ještě daleko méně a tmavě modrá nebo šedá už u nás nenajdeme vůbec.
Nová mapa znečištění byla vytvořena pomocí satelitu NOAA/NASA Suomi National Polar-orbiting Partnership a kamery o vysokém rozlišení, která poskytla data o jasu v jednotlivých oblastech. Jedná se o doposud nejpřesnější mapu svého druhu a pokud si dobře zazoomujete, můžete vidět, jak silné znečištění oproti sousední Žitavě produkuje polská Bogatynia s necelými 20 tisíci obyvateli, která se vyrovná i stotisícovému Liberci. Dle mapy lze také zjistit, že vyhlášená Jizerka patří toliko mezi zelené oblasti. Daleko lepší podmínky jsou v severních oblastech Skotska, ve Švédsku a v Norsku. Nejde ale pouze o pozorování hvězd a lepším kontaktu člověka s přírodou, ale také o to, že noční světlo ohrožuje mnoho druhů hmyzu, ptáků a třeba i mořské želvy.
Zdroj:
