Nový systém má údajně vycházet z Androidu, ale má mít výrazně nižší nároky na hardware. Systém se má jmenovat Brillo a má zřejmě být černým koněm Googlu v pro IoT. Pojďme se podívat na nový systém a pak i na celý segment internetu věcí v širším kontextu.
Berte následující informace zatím jako ne zcela ověřené.
Brillo
má potřebovat pouhých 32 až 64 MB operačním paměti. Což je jednak překvapivé ve srovnání s posledním Androidem, který má potřebovat 512 MB, jednak to může hodně mluvit ve prospěch Googlu, až bude hledat pro Brillo zákazníky. Každý ušetřený megabyte paměti znamená malou úsporu a při mnohatisícových sériích výrobků už půjde o spoustu peněz.
Otázkou také je, jak chce
na takové investici vydělávat, tedy pokud by systém byl zdarma. Příslušné zařízení – a může to být cokoli – možná bude využívat služby Googlu v pozadí a na jejich základě by společnost mohla zákazníky zpeněžit. Divil bych se, kdyby Google neplánoval jak operační systém pro IoT, tak celý cloud vlastních služeb v pozadí. A u konkurence to možná bude podobně.
Informace o (údajné) minimální potřebě paměti u Brilla vynikne ve srovnání s minimálními nároky konkurenčních
Windows 10
, která také míří na IoT trh. Microsoft udává 256 MB u zařízení bez displeje a 512 MB u zařízení s displejem. A údaj odpovídá také paměťové kapacitě minipočítače Raspberry Pi 2, který také bude desítky umět provozovat. Ale pořád je to mnohem víc než u konkurence od Googlu.
Při současných cenách paměti půjde o sice pár drobných, ale jak už bylo řečeno, zkuste si představit počty příslušných zařízení. Těch budou milióny, v souhrnu pak asi stovky miliónů až miliardy. Celková úspora nebude zanedbatelná a systém Brillo tak může být pro výrobce IoT zařízení vysoce atraktivní. Pokud je to celé pravda.
Zajímavé bude i chování dvou dalších potenciálních velkých hráčů na poli OS pro internet věcí. A těmi je na jedné straně
Apple
a na straně druhé samozřejmě Linux. Apple má vynikající a odladěný iOS a bylo by velmi zvláštní, kdyby ho nezkusil nějak uplatnit na poli internetu věcí. Nejspíš také s cloudem vlastních služeb v pozadí. Protože prodávat výrobcům zařízení právě operační systém nejspíš nepůjde. Ten bude nejspíš zdarma, ale v tom se klidně mohu mýlit.
A samozřejmě je tu
Linux
. Jednak může něco zajímavého pro IoT vyprodukovat samotná komunita – a divil bych se, kdyby ne – jednak může z Linuxu vyjít někdo další v pozadí a vytvořit vlastí operační systém určený pro internet věcí. Komunita samozřejmě nedodá cloud v pozadí, ale třetí strana, což může být skutečně kdokoli, už samozřejmě může.
Naši čtyři hráči samozřejmě nevyčerpávají skupinu zájemců o úspěch na poli internetu věcí. Každá opravdu velká i větší společnost v oboru IT se určitě chystá ukrojit svůj díl koláče z budoucího obrovského trhu. Ať už vývojem hardwaru, softwaru (operačního systému i aplikací), nebo služeb v pozadí (tj. cloudu).
Jen si tak říkám, jak asi je na budoucí kvanta zařízení IoT připravená síťová infrastruktura internetu. A nemyslím tím zrovna naštěstí už vyřešený nedostatek IP adres. Spíš přemýšlím o bezpečnosti, virech, krádežích identity, informací i peněz, hackování a podobně.
A co vy, máte svého favorita na operační systém pro internet věcí? Nebo vás tohle téma nechává v klidu?
Zdroj:
