Počítače, počítadla.
Počítače, počítadla.
Setkali jste se někdy s
kuličkovým počítadlem
? Usmíváte se ? Tak to jste zřejmě neviděli tuhle výpočetní techniku v rukou profíka. V zemích bývalého Sovětského svazu se lze setkat s opravdovými machry. A to tedy klobouk dolů co s tím svedou. Tohle zařízení bylo prý vynalezeno už před cirka pěti tisíci lety v Asii (v anglicky hovořícím světě se nazývá
abacus
, v ruskojazyčném pak
sčot
).
Chcete něco novějšího?
Leonardo da Vinci
(1452-1519), člověk u něhož by bylo jendodušší vyjmenovat obory kterým se nevěnoval, navrhl počítací stroj, jehož náčrtek a funkční model(sestrojil Dr. Guatelli) je na následujících obrázcích. Sám model vyvolal polemiky nad tím, je-li to přesně tak jak to původní autor návrhu zamýšlel. No to asi ne
z
jistíme, ale ideu měl a náčrtek je originál.
Říká vám něco jméno
John Napier
? Ne? A co
logaritmické pravítko
? Právě tenhle Skot, žijící v letech 1550 až 1617, je označován za otce logaritmů. S logaritmickým pravítkem svedli pěkné kousky ještě naši dědečci(i dnes ho někteří lidé umí stále používat).
Pořád to není ono? Chcete stroj s velkým S? Pak je tu
Blais Pascal
(1623-1662) a jeho
sčítačka
(na předposledním obrázku), kterou sestrojil pro svého otce (údajně roku 1642). Přišli další vynálezci, a snimi další funkce. Až se kolem roku 1820 objevila kalkulačka s funkcemi sčítání, odčítání, násobení a dělení. Myslíte si, že to je dávno překonaná historie? I já už jsem viděl mechanickou pokladnu v chodu.
Dalším, kdo rozhodně stojí za zmínku je angličan
Charles Babage
(1792-1871). Měl velké plány, které předběhly dobu, nepovedly se mu však plně uskutečnit. Svůj parní
diferenční stroj
sestávající z 50 000 dílů sice nedokončil, přesto bývá nazýván otcem počítačů. Uvažoval například i o využití děrných štítků, které se již dříve osvědčily na programování tkalcovských stavů(Joseph-Maria Jacquard - 1801).
Následné zastavení patří muži jménem
Herman Hollerith
(1860-1929), který na zakázku pro sčítání lidu, konající se roku 1890 v USA zhotovil počítací stroj -
Tabulator
. To co
při předchozím sčítání a zpracování zabralo deset let, bylo s Holleritovým strojem hotovo už po dvou a půl letech. Toto zařízení používalo jako paměťové médium rovněž děrné štítky. Tento muž byl zakladatelem společnosti Tabulating machine company (1896), z
e
které se později stala (po několika fůzích) International Business Machines (1924). Ano je to velká modrá –
IBM
.
