Po skandálu s Cambridge Analytica si Facebook chtěl napravit své jméno a tvrdil, že striktní pravidla pro ochranu soukromí aplikuje na celý svět. Vypadá to, že dělá přesný opak. Koho může, toho stahuje z dosahu evropského nařízení GDPR.
Facebook to nemá poslední dobou moc lehké. Skandál s Cambridge Analytica zahýbal vnímáním soukromí, což je umocněno také brzkým příchodem GDPR v Evropě. Stále sice tvrdí, že striktní pravidla ochrany soukromí bude nyní používat po celém světě a zvýšené kontroly soukromí srovnatelné s GDPR by si měli užít všichni. Pravda je však taková, že se mu do toho nechce ani trochu a naopak se snaží zachovat si co největší možnosti sdílení a práce s daty svých uživatelů.
Doposud tak necelých 240 milionů lidí z USA a Kanady patřilo pod americkou pobočku společnosti, nicméně pod evropské ústředí v Irsku, kde se Facebook těšil velmi nízkým daním, patřilo nejen 370 milionů Evropanů, ale i 1,52 miliardy lidí z Asie, Jižní Ameriky, Austrálie a Afriky. S brzkým příchodem GDPR ale nejenže podle všeho stejnou zvýšenou ochranu soukromí neaplikuje pro celý svět, ale naopak všechny neevropské uživatele, kteří dosud spadali pod evropské ústředí, přehodí pod tu americkou. Údajně by to dokonce nemělo mít vliv na daně.
Pod GDPR tak nespadne 1,9 miliardy lidí, jak by tomu bylo dnes, ale jen necelých 400 milionů. Připomeňme, že porušení nařízení GDPR se může projevit pokutou až 4 % ročního příjmu společnosti, což v případě Facebooku činí 1,6 miliardy dolarů.
