Hubbleův vesmírný teleskop bude muset ještě řadu let sloužit, než jej dokáže ve vesmíru doplnit chystaný JWST. Starý teleskop ale stále má kam astronomii posouvat, což dokazuje nová iniciativa BUFFALO.
Beyond Ultra-deep Frontier Fields And Legacy Observations (BUFFALO) se týká hledání těch nejstarších galaxií našeho vesmíru, a to s využitím jistých "přírodních telekskopů". Co si máme pod tímto termínem představit? Přímo se nabízí efekt gravitační čočky, který našim očím a objektivům dokáže zvětšit obraz velice vzdálených předmětů. Je to dané ohybem světla, které putuje okolo něčeho velice hmotného, co se nachází mezi námi a pozorovaným objektem a může to být třeba celá kupa galaxií.
gravitační čočka - Wikipedia
Přesně o tom je i BUFFALO, kterážto iniciativa si vyžádá více než 160 hodin pozorovacího času Hubbleova teleskopu, což je skutečně lví podíl vzhledem k tomu, jak moc je tento čas žádaný.
galaktická kupa Abell 370
Hledání nejstarších objektů ve vesmíru, a tedy zároveň těch nejvzdálenějších, má mít cíl v nalezení důkazů o tom, že se s teorií velkého třesku nepleteme a že ten proběhl tak, jak si představujeme.
Hubble přitom je dobře známý díky svým snímkům hlubokých polí galaxií, které ukazují mnoho tisíc takových objektů na jednom jediném obrázku, který zahrnuje jen malinký výsek pozorovatelné oblohy. Hubble se nyní v rámci BUFFALO zaměří na celkem šest podobných regionů, kde se dá využít efekt gravitační čočky vzniklý především díky silné gravitaci, jež má mít původ v temné hmotě.
Prvním takovým regionem v seznamu je výše zobrazená galaktická kupa Abell 370, v níž najdeme objekt známý jako Drak. To je právě gravitační čočkou přiblížená a zároveň značně zkreslená galaxie.
Astronomové doufají, že se jim v rámci BUFFALO podaří objevit galaxie, které se zformovaly pouhých 800 milionů let po velkém třesku a zjistí více o tom, jakým způsobem k tomu vůbec došlo a proč jsou nyní galaxie ve vesmíru rozmístěny ve vzoru pavučiny. Na výsledky si ale počkáme.
