Jak Intel už dříve slíbil, dočkali jsme se podrobnějších informací o jeho premiéře ve světě těžby Bitcoinu. Jde tu o čipy Bonanza Mine, které se budou po stovkách montovat do těžařských strojů. A co dál?
Bonanza Mine by se daly označit i za způsob využití dosud nedokonalého 7nm (Intel 4) výrobního procesu. Ten ještě není nasazen a nějakou dobu ani nebude, tedy co se týče tradičních produktů Intelu, čili procesorů. Čeká nás ostatně ještě jedna desktopová a mobilní generace CPU Intel a až po ní někdy v příštím roce nastoupí 7nm proces, přičemž ten bude v případě serverových procesorů rovnou přeskočen, aby po 10nm modelech přišly rovnou už 5nm (či jak jinak označit proces Intel 3).
Je tak logické očekávat, že 7nm proces bude dosud jen málo vyladěn, čili že bude mít nízkou výtěžnost. Jenomže čipy Bonanza Mine jsou malinké a měří jen 3,42 x 4,14 mm, čili 14,16 mm2, což znamená, že Intel z jednoho waferu získá mnohem vyšší procento bezchybně vyrobených čipů (celkem pak až cca 4 tisíce na wafer), než kdyby měl tvořit třeba 200mm2 čipy. Tímto způsobem tak může i postupně ladit vývoj svého 7nm procesu.
Výše uvedené ale platí pouze v případě, že jde skutečně o 7nm proces firmy Intel, o čemž se mluvilo už dříve. Pravda ale je, že Intel sám tuto věc vůbec nepotvrdil a uvedl jen to, že jde o 7nm čipy, takže dle oficiálních informací může klidně platit to, že jde o 7nm proces firmy TSMC.
To vše se týká konkrétně čipů BMZ1, jenomže Intel se už přesunul k novějším BMZ2, které se teprve dostanou do strojů, jež mají za úkol vytvořit konkurenci firmám Bitmain či MicroBT. O čipech BMZ2 se mimochodem tvrdilo, že už jde o 5nm čipy, což by téměř jistě znamenalo proces TSMC N5.
BMZ1 jsou tak malinké čipy umístěné v pouzdru FCLGA se 132 kuličkovými spoji a konkrétně jich pak Intel nasadí v jednom Bonanza Mine ASIC celkem 300. BMZ1 je pak tvořen především 258 paralelními výpočetními jádry pro SHA-256, která tvoří asi 90 procent celkové plochy čipu a právě to pracuje s ultranízkým napětím 0,355 V s taktem 1,35 až 1,6 GHz při spotřebě 7,5 W a výsledném výkonu 137 GHash/s.
S celkem 300 BMZ1 na palubě tak každý těžební stroj obsahuje celkem 4248 mm2 křemíku v jejich podobě, přičemž na stejné desce je pak DC-DC napájení napojené na samostatný zdroj (Power Unit) a také 10MB/s UART, který stačí na obsluhu systému z řídicí jednotky (Control Unit).
Celkem pak taková sestava nabídne výkon až kolem 40 TH/s se spotřebou 3600 W, což ovšem není nic úžasného. Stačí se podívat na moderní Antminery od firmy Bitmain a konkrétně na S19j XP, který nabízí 140 TH/s při spotřebě 3010 W, nicméně jde právě i o to, že tu mluvíme o BMZ1, přičemž aktuální jsou už BMZ2, o nichž však Intel téměř nic neprozradil.
