A od této chvíle se datuje éra osobních počítačů...
Minule jsme skončili u IBM. A právě IBM pověřila
Howarda H. Aikena
(1900-1973) vývojem počítacího stroje pro výpočty balistiky u U.S.Navy. Výsledkem byl roku 1944 elektronický releový počítač
Mark I
(první obrázek).
Tento padesát stop dlouhý a osm stop vysoký počítač byl předběhnut o jeden rok Britským jednoúčelovým počítačem
Colossus
, který sloužil pro dešifrování Německých zpráv. Z pochopitelných důvodů si však tento stroj neužil publicity.
John von Neumann
(1903-1957) navrhl roku 1945 Electronic iscrete Variable Computer –
EDVAC
používající
CPU
(Central processing unit) a paměť pro program a data.
Více slávy však získal následovník stroje Mark I. Electronic Numerical Integrator and Computer -
ENIAC
(1946). Dílo na němž spolupracovali
John P. Eckert
(1919-1995) a
John W. Mauchy
(1907-1980). Tento počítač prováděl výpočty tisíckrát rychleji než Mark I. A to při dvounásobné rozloze, tedy 18X80 stop.
A opět sčítání lidu – roku 1951 byl pro něj dodán tvůrci ENIACU zkonstruovaný Universal Automatic Computer –
UNIVAC
(druhý obrázek). První komerční počítač využívající klíčové prvky von Neumannovy architektury. Společnost která jej dodala se jmenovala
Remington Rand
a vyrobila jich desítky. (Roku 1955 se tato společnost spoji se
Sperry
po dalším spojení, tentokrát s firmou
Burroughs
vznikl roku 1986
Unisys
)
IBM taky nespí. Přichází systémy
IBM 701
(1953) následovaný
IBM 650
a zanedlouho má IBM téměř dvojnásobek prodaných počítačů než Remington Rand. Dalším strojem IBM, který následoval byl
IBM 360
.
Co dalšího bylo zvláště významné pro oblast počítačů?
Objev tranzistoru
roku 1945 trojicí William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain.
Integrovaný obvod
, který vytvořili roku 1959
Jack Kilby
z Texas Instruments a
Robert Noyce
z Fairchild Semiconductor (pracovali nezávisle, a Kilby prý byl hotov, již roku 1958. No a protože použil křemíkovou destičku, říká se nyní místu, kde se to stalo, křemíkové údolí-silicon valley).
1970 první vlaštovka -
procesor
se čtyřbitovou datovou sběrnicí -
INTEL 4004
který byl roku 1971 dán na volný trh. V roce 1972 následuje INTEL 4004 procesor
INTEL 8008
s osmibitovou datovou a čtrnáctibitovou adresovou sběrnicí (což mu umožňovalo adresovat až 16KB paměti).
Od této chvíle bylo objevení se osobního počítače na spadnutí.
