Zatímco rover Opportunity nedávno oslavil 14 pozemských let na Marsu, po nichž stále ještě plní svou misi, s ohledem na sondu Mars Reconnaissance Orbiter má NASA méně důvodů k radosti. Objevily se potíže s bateriemi.
Opportunity tak má za sebou už 14 pozemských let na Marsu, což v jeho prostředí znamená cca 7 let, přičemž to na konci ledna představovalo 4980 solů (marťanský den) a více než 45 kilometrů, které po povrchu planety najezdil. Nyní už padlo další kulaté číslo, čili 5000 solů, takže kam se na něj hrabe filmový Mark Watney.
Mars Reconnaissance Orbiter
Nyní nám ale jde o Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), veledůležitou sondu obíhající Mars, kterou NASA využívá pro jeho průzkum i jako součást komunikačního řetězce právě i s rovery. O provoz MRO se stará Jet Propulsion Laboratory americké NASA, která ji po nahlášených potížích s bateriemi raději ihned uvedla do nouzového režimu, což je tedy spíše důsledek obezřetného přístupu. Lidé z JPL doufají, že MRO bude opět funkční během následujícího týdne či dvou.
NASA vypustila sondu MRO už v roce 2005 a ta se už v následujícím roce usídlina na orbitě Marsu, odkud mapuje jeho povrch, čímž pomáhá s výběrem vhodných míst pro přistání dalších misí. Díky ní byl vybrán cílový prostor pro modul Phoenix i pro rover Curiosity a jeho sesterské vozítko, které zatím ještě stále známe jako Mars 2020. MRO také objevila pozůstatky modulu Beagle 2, jakož i důkaz o přítomnosti vodního ledu pod povrchem planety.
Opportunity
Primární mise MRO trvala "pouze" dva roky, ale sonda nyní funguje již více než 12 let a minulý týden postrašila operátory z JPL. Sonda využívá dvě nikl-vodíkové (Ni-H2) baterie, na nichž závisí napájení v době, kdy vstupuje do stínu Marsu. Po vystavení záření Slunce se tyto baterie zase dobíjejí díky solárním panelům, což vždy fungovalo dobře, ovšem 15. února MRO najednou ohlásil kriticky nízké napětí v bateriích.
Obsluha pak ihned reagovala tím, že sondu přepla do nouzového režimu, aby byla spotřeba minimální a baterie se mohly co nejdříve dobít. MRO tak aktuálně neslouží svým účelům, čili nepozoruje povrch Marsu a ani nezajišťuje komunikaci s rovery a JPL mezitím provádí diagnostiku ve snaze zjistit, co se s napájecím systémem stalo. Zatím tak nebyla zveřejněna příčina problémů, čili zda jde o baterie, solární články, nebo snad ještě něco jiného, jako je například mimořádně vysoká spotřeba některého systému.
tmavé skvrny na Marsu zachycené z MRO - vzniknout mohly explozivní sublimací CO2
NASA tak v podstatě doufá, že MRO se v nouzovém režimu dobije a někdy v příštím týdnu jej opět zkusí uvést do běžného provozu a uvidí se. Pak by mohla sonda ihned začít plnit své úkoly a NASA doufá, že poslouží také právě pro budoucí rover Mars 2020, takže MRO se na konec své mise ještě zdaleka nechystá. A aby k tomu měla lepší podmínky, byla nedávno upravena její dráha, aby strávila méně času ve stínu, a musela se tak spoléhat právě na své baterie. Otázka je, zda tato změna nakonec paradoxně nevyvolala aktuální potíže.
