NASA může už několik týdnů sledovat podivný mrak na Marsu, který je tak velký, že jej lze pozorovat i teleskopy ze Země. Nejlépe jej ale samozřejmě mohou vidět sondy obíhající samotný Mars.
Mrak, který vypadá tak trochu jako obrovský smrkanec táhnoucí se před tvář Marsu, očividně vychází z oblasti u západního úpatí obrovské sopky Arsia Mons. Táhne se celých 1500 kilometrů a nejdříve jej spatřila sonda Mars Express evropské ESA, a to už 13. září. Problém je ten, že mrak dosud nezmizel a vypadá na sopečný původ, jenomže Arsia Mons je považovaná za dlouho vyhaslou sopku, která si dle odhadů naposledy zasoptila přibližně před 50 miliony lety.
Nicméně dle dostupných informací to opravdu není tak, že by se Arsia Mons probudila a spíše jde o meteorologický jev. Jak dobře víme, i tým Opportunity nyní čeká na projevy každoroční marťanské sezóny, která se projevuje silným atmosférickým prouděním. Právě silný vítr by totiž mohl očistit solární panely roveru, ostatně jako už několikrát předtím. A jak je vidět z tvaru a délky mraku u Arsia Mons, vítr na Marsu je nyní skutečně silný.
Větrná sezóna je jedna věc a druhá pak jsou proporce samotného vulkánu Arsia Mons, který je vysoký téměř 20 km a od úpatí k úpatí měří necelých 650 km, takže je alespoň 30x objemnější než ty největší sopky na Zemi.
Marťanský vzduch proudící přes vrcholek této sopky se tak zchlazuje a kondenzuje, což společně s prachem tvoří onen orografický oblak, který je vázaný právě na reliéf povrchu. Takové objekty tak často vídáme také u nás na Zemi, a to třeba v následující verzi nad stratovulkánem Hora St. Helens.
Podobné mraky byly na Marsu pozorovány už v letech 2009, 2012 a 2015, což bylo rovněž spojeno se zimní sezónou. Není tak žádné překvapení, že se objevil další právě v době zimního slunovratu na Marsu, který letos vycházel na 16. říjen. Svůj podíl na tom pravděpodobně mají i dozvuky celoplanetární bouře, která řádila především v červnu a červenci. Nejspíše právě díky ní je tento mrak tak velký a tak viditelný.
