Na pozorování další mezihvězdní komety je na rozdíl od té první dostatek času, respektive teprve bude, protože jí bude ještě řadu týdnů trvat, než se k nám přiblíží na nejkratší vzdálenost. Astronomové ale na nic nečekají.
Nyní se už o objektu C/2019 Q4 (Borisov) v podstatě s jistotou mluví jako o druhé mezihvězdné kometě (oficiálně potvrzeno to ještě nebylo), kterou se podařilo nalézt a identifikovat. Ta je nyní stále na cestě do středu Sluneční soustavy, nicméně ke Slunci se přiblíží maximálně na vzdálenost cca 2 AU, což platí i pro vzdálenost od Země. Průlet to tak bude v porovnání s ‘Oumuamua spíše vzdálený, ale na sledování C/2019 Q4 budou mít astronomové celý rok, což o první nalezené mezihvězdné kometě říci nelze.
C/2019 Q4 očima teleskopu Gemini
Quanzhi Ye z University of Maryland uvedl, že dle něj už s ohledem na původ komety není třeba debatovat, neboť ta má evidentně mezihvězdnou dráhu, takže nepochází ze Sluneční soustavy.
Genadij Borisov objevil C/2019 Q4 na konci srpna, a to v oblasti blízko Slunce, kam se astronomové moc nezaměřují kvůli ztížené viditelnosti sledovaných objektů. A právě proto je tato kometa stále obtížně sledovatelná. Ale to by se mělo dle následující animace ukazující průlet komety kolem Slunce časem zlepšit, jak se Země dostane do výhodnějšího postavení. A jak je vidět, o hyperbolické dráze komety skutečně nelze pochybovat, neboť ta bude gravitací Slunce jen mírně ovlivněna, aby kometa pokračovala rychlostí 30 až 40 km/s pryč.
A právě kvůli tomu, že dráha komety je kvůli jejímu postavení těžko sledovatelná, se astronomové zatím zdráhají oficiálně potvrdit, že má mezihvězdný původ a bude to trvat ještě další dny až týdny, než se to změní. Až pak bude tato kometa přejmenována a její nový název bude začínat označením 2I/, a to možná dle dosavadních návrhů 2I/Borisov po vzoru 1I/ʻOumuamua (1I/2017 U17).
Prozatím se astronomové snaží o to, aby pro si nejvhodnější čas zajistili sledovací čas výkonných teleskopů v naději, že se jim díky tomu podaří zjistit složení, velikost a případně i rotaci komety. Však zatím se neodvažují ani přesněji určit velikost jejího jádra, které je stále udáváno v rozmezí cca 2 až 16 kilometrů v průměru a prozatím také říkají, že vypadá velice podobně jako komety našeho vlastního systému. Teleskop Gemini ji už vyfotil v barvě a dle těchto snímků je výrazně zbarvena do červena, ačkoliv bychom to po zběžném prohlédnutí zveřejněného snímku asi neřekli.
Lze také očekávat, že se na tuto kometu zaměří i amatérští astronomové, i když spíše jen ti se slušnou výbavou, což rozhodně není 200mm zrcadlo. Na druhou stranu můžeme i doufat, že si ji ve vhodnou dobu najde také Hubbleův vesmírný dalekohled, však ten se na 1I/ʻOumuamua zaměřil vícekrát.
