Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu přišli se zařízením, které má za úkol prodloužit stav hypnagogie. Ten totiž je znám pro svůj příznivý vliv na lidskou kreativitu a také volnost myšlení.
Pokaždé, když usínáme, procházíme stavem hypnagogie, který představuje přechod mezi bděním a spánkem. Jde tak o něco mezi a ani vědci zabývající se spánkem se nemohou dohodnout, zda hypnagogii zařadit spíše do něj, nebo do fáze bdění. Ta má mít však blahodárný vliv na naši kreativitu a schopnost odpoutat se od konvencí, takže výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) se zaměřili na to, jak by bylo možné docílit prodloužení stavu hypnagogie. Díky tomu vzniklo zařízení Dormio.
Hypnagogie je stále záhadný stav, jehož neurologická podstata vědcům zatím uniká. Dobře popsané jsou ale její efekty. Jak se vnořujeme do spánku, většinou nevědomky ztrácíme vědomí a přitom zažíváme pomíjivé halucinace a mikrosny, které se prolínají s realitou.
Lidé tak v tomto stavu mohou vést konverzace s někým kdo vedle nich není a které si posléze nepamatují. Ovšem pokud nás někdo či něco z hypnagogie vytrhne, můžeme si uvědomit, co jsme v ní prožívali, ale nejčastěji ji prostě poté zaspíme. Někteří známí myslitelé tak přímo hledali cesty k tomu, jak hypnagogii využívat ve svůj prospěch, a to například Thomas Edison. Ten byl známý i díky svým malým šlofíkům, při nichž držel v rukou ocelové koule. Ty mu pak ihned po usnutí vypadly z rukou a probudily jej.
Dormio tak využívá podobný, ale modernější přístup. Člověku dopřeje stav hypnagogie, po níž do něj prostě šťouchne. První verze Dormia využívala elektroencefalograf (EEG) připojený na hlavu a také senzor v rukavici sledující tlak, ovšem ne krve, ale prostě fyzický tlak vyvinutý sevřenou pěstí. Pokud povolil, značilo to počínající spánek a EEG sledovalo mozkové vlny indikující stav hypnagogie.
V tom momentě do věci zasáhl malý stolní robot Jibo, který pronesl předem připravenou větu, aby spáče přiměl přemýšlet nad nějakou věcí a zároveň zaznamenal jeho případnou odpověď. Toto vyrušení zároveň posloužilo proti tomu, aby člověk ihned upadl do hlubokého spánku. Lze si tak dobře představit, že něco takového by snadno zvládl i mobilní telefon, pokud bude mít možnost, jak bezpečně detekovat stav hypnagogie.
To vše by samozřejmě nemělo cenu, kdyby se celý koncept nevyzkoušel na skupině dobrovolníků. Většina z nich pak uvedla, že si pamatovala robotem položený dotaz a také byla z jejich odpovědí "měřena kreativita". Ale je jasné, že to není zrovna snadný úkol, respektive takový, který by mohl přinést exaktně hodnotitelné výsledky. Ty ale i tak ukázaly, že díky Dormiu na tom z hlediska kreativity bylo pět lidí ze šestičlenné testovací skupiny lépe než kontrolní skupina.
Dormio nyní existuje už ve své druhé hardwarové verzi, která využívá výše zobrazený senzor připínaný na prsty a EEG bylo nahrazeno senzory sledujícími tep a dech. A robota Jibo už právě nahradila prostá mobilní aplikace v telefonu, takže celá sestava je daleko jednodušší a menší. Možná že se někdy v budoucnu dočkáme další verze, která už bude určena pro prodej, což je i cíl výzkumníků z MIT, kteří mají v plánu vytvořit co nejlevnější a především neinvazivní Dormio.
