Konvenční výroba křemíkových čipů, jak jí známe dnes, má své limity a dříve nebo později na ně narazí. Podle vývojářů ze společnosti Intel však máme ještě čas přinejmenším několik dalších let.
Výzkumný pracovník společnosti Intel Mark Bohr nastínil v rozhovoru před chystanou akademickou konferencí ISSCC (International Solid-State Circuits Conference) v San Franciscu další vývoj polovodičové technologie. Intel je přesvědčen, že současný model výroby polovodičových čipů může bez větších problémů pokračovat přes 10nm výrobní proces, který má přijít už v roce 2016.
Dokonce i přechod na 7nm proces lze uskutečnit bez nutnosti uchýlit se k novým revolučním technologiím, jako jsou například ultrafialové lasery. Výroba čipů je komplexní problém, ale jednu z hlavních rolí zde hrají světlo citlivé materiály a právě světlo.
Letos to bude 50 let od doby, kdy spoluzakladatel společnosti Intel (tenkrát NM Electronics)
Gordon Moore
vyslovil svou slavnou tezi, že hustota integrace tranzistorů se zdvojnásobí každých 18 měsíců. Tato teze je nyní globálně známá jako
Moorův zákon
a v praxi znamená, že se mezigeneračně, tj. přibližně jednou za dva roky, zvyšuje výkon či snižuje spotřeba vyráběných čipů.
Bohr se v rozhovoru také vyjádřil ke zpoždění 14nm procesorů "Broadwell“. Uvedl, že podcenili čas nutný k experimentování s novým procesem, a to zejména s ohledem na dosažení požadovaných výnosů.
Uvedl však, že vývoj 10nm technologie probíhá ve srovnání se 14nm, alespoň zatím, rychleji a věří, že by 10nm čipy mohly přijít podle plánu, tedy už v příštím roce.
10nm čipy jsou sice už na cestě, ale zatím to vypadá, že ještě chvíli budeme vídat 14nm resp. 16nm produkty. První 14nm Intely přišly teprve nedávno, AMD je ještě stále u 28nm technologie a dokonce i výrobci grafických čipů nebo ARM procesorů teprve dolaďují své 14/16nm čipy.
Zdroj:
