Záměr dopravit vzorky půdy a hornin přímo z povrchu Marsu tu je už řadu let a letos bude proveden první praktický krok pro jeho uskutečnění. Startovat bude rover Perseverance, jehož úkolem bude právě i sběr oněch vzorků. A co bude dál?
Koncept je známý už dlouho, nasbírané vzorky budou naloženy do rakety MAV (Mars Ascent Vehicle), která je vyšle nejdříve na orbitu a z ní poputují na Zemi, přičemž to bude usnadněno jak tenkou a řídkou atmosférou Marsu, stejně tak jako jeho slabou gravitací. Úkol to ale pochopitelně není snadný.
render roveru Perseverance sbírajícího vzorky na Marsu
Příslušnou misi Mars Sample Return mají pod palcem agentury NASA a ESA a ta by mohla startovat v roce 2026 s tím, že zahrnovat bude dvě rakety. První ponese přistávací modul, z nějž vyjede samotný pohyblivý rover a MAV od ESA. Malý rover převezme kontejner se vzorky a přistávací modul jej pak vyšle v MAV na oběžnou dráhu Marsu. Je tu ale i možnost, že vzorky dopraví sám Perseverance, pokud by evropský rover měl potíže.
render kontejneru pro uložení vzorků z Marsu - 43 schránky, z toho 5 bude prázdných
Tam bude čekat Earth Return Orbiter (ERO) z druhé vyslané rakety a jeho úkolem už bude dopravit vzorky na Zemi. ERO je opět oficiálně evropský, ale využije hardware dodaný agenturou NASA.
startující MAV z evropského modulu
Zajímavé je, že i když byl zmíněn rok startu 2026, dle předpokladů by kontejner se vzorky mohl dopadnout někde do Utahu až v roce 2031, a to přímo bez padáku, ale v řádně opancéřovaném pouzdře. Dalo by se očekávat, že odlet ERO od Marsu proběhne v roce 2028, až se Země k Marsu opět přiblíží a bude trvat cca půl roku, stejně jako trvá cesta od Země na Mars. Evidentně to ale nebude tak rychlá cesta (která navíc započne nejdříve uprostřed roku 2029), a to nejspíše kvůli tomu, že ERO nebude mít klasické chemické rakety, ale Solar Electric Propulsion (SEP), čili typ pohonu, do nějž se řadí třeba iontový motor. NASA už ostatně o využití SEP na cesty k Marsu uvažuje už dlouho.
Samotný dvoustupňový MAV je popisován jako raketa ne vyšší než 2,8 metrů a s průměrem do 57 cm. Její celková hmotnost při startu nesmí přesáhnout 400 kg, přičemž do toho patří i 14 až 16 kg nákladu. Tento koncept byl vytvořen v Marshallově vesmírném centru NASA, přičemž dříve se uvažovalo o pouze jednostupňové raketě využívající tuhé palivo založené na parafínu s tekutým oxidačním činidlem, ale později se NASA rozhodla pro dva stupně, oba s tuhým palivem.
