Mise Europa Clipper americké NASA má za úkol zkoumat systém planety Jupiter a především pochopitelně měsíc Europa. Americký Kongres přitom původně stanovil podmínku, aby sonda startovala pomocí rakety SLS.
Mise Europa Clipper byla schválena v roce 2019 s tím, že by měla být připravena ke startu nejdříve v roce 2023, ovšem nyní už je plánována na rok 2024. Původní podmínka Kongresu ale počítala s tím, že rakety SLS agentury NASA budou v tu dobu už dávno připraveny, nicméně nyní tato podmínka padla, takže namísto SLS bude možné využít i některou z komerčně dostupných raket, což by mohl být případně i Falcon Heavy.
Sama NASA žádala o to, aby byla tato podmínka zrušena a nyní jí bylo vyhověno, ovšem proč by ale měla mít obavy o připravenost rakety pro misi plánovanou na rok 2024, když už letos má poprvé startovat SLS s Orionem k Měsíci? Krom celkové připravenosti SLS jde totiž ještě o hardwarovou kompatibilitu mezi sondou a nosičem, která prý nebyla vyřešena.
A my bychom mohli dodat, že komerční alternativa může být také výrazně levnější než SLS, na což poukazuje také server Ars Technica, dle nějž by právě díky SpaceX a Falconu Heavy mohla NASA uspořit až 1,5 miliardy dolarů. Pravda však je, že Falcon Heavy v dnešní podobě, ačkoliv je to těžký nosič, by nemohl vyslat sondu na přímou cestu k Jupiteru jako SLS. Uvažuje se však o upravené verzi využívající silnější druhý stupeň Centaur, která by už na takový úkol měla stačit. A pokud ne, stále jsou v záloze gravitační manévry pro zrychlení letu, ale ty si pochopitelně žádají čas.
Stále má však platit, že Europa Clipper poletí přímou cestou pomocí SLS v případě, že tato raketa bude v roce 2024 připravena, což by sama o sobě být rozhodně měla, pokud nemají z programu Artemis zůstat jen cáry papíru. Nyní tak bude záležet především na tom, jak se SLS předvede při svém letošním prvním startu na podzim, přičemž v roce 2023 má už následovat první novodobá mise na Měsíc s lidskou posádkou.
Europa Clipper má jinak vysokou prioritu jako ambiciózní dlouhodobá robotická mise, přičemž sonda se v rámci ní usídlí na oběžnou dráhu zkoumaného měsíce. V ideálním případě by měla cesta trvat šest let a poté další čtyři roky práce na místě a zkoumat se bude především to, zda je pod ledovou krustou opravdu rozlehlý celoměsíční oceán a zda by v něm snad mohl existovat i život.
