Obětí mezi americkými astronauty bylo už mnoho a my si můžeme připomenout ty nejznámější z nich. Na 7. února přitom vychází Day of Remembrance, kdy NASA vzpomíná na ty, kteří přinesli nejvyšší oběť pokroku.
NASA Administrator Jim Bridenstine při této příležitosti položil věnec u hrobu neznámého vojína na národním hřbitově v Arlingtonu a další věnce byly položeny v Kennedyho vesmírném centru, a sice u památníku Space Mirror Memorial.
Načasování Day of Remembrance bylo zvoleno kvůli tomu, že zhruba v tuto dobu se přihodily tři největší katastrofy v historii NASA. Nejde však vždy o 7. února, toto datum se průběžně mění a ostatně se Day of Remembrance měl letos odehrát už 31. ledna, ale odložen byl kvůli shutdownu americké vlády.
Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee z programu Apollo
Mezi tři zmíněné největší katastrofy patří jednak mise Apolla 1, která nikdy neodstartovala, protože tři astronauti uhořeli přímo na odpališti na palubě vesmírné lodi, a to 27. ledna 1967.
Posádka Challengeru: Ellison S. Onizuka, Michael J. Smith, Christa McAuliffe, Francis R. Scobee, Gregory B. Jarvis, Judith A. Resnik a Ronald E. McNair.
S érou raketoplánů se otevřela možnost i pro větší tragédie, neboť na jejich palubách začalo létat více astronautů, jako sedm v případě nehody Challengeru. Ten explodoval krátce po startu dne 28. ledna 1986 a v plamenech zahynula i učitelka Christa McAuliffe, s jejíž pomocí se NASA snažila znovu vzbudit zájem veřejnosti.
Posádka Columbie: David M. Brown, Rick D. Husband, Laurel Blair, Salton Clark, Kalpana Chawla, Michael P. Anderson, William C. McCool a Ilan Ramon.
Ještě v živé paměti pak máme Columbii, která se 1. února roku 2003 rozpadla naopak až při návratu do atmosféry, jenomže její osud byl zpečetěn už při startu, kdy byl poškozen ochranný tepelný štít raketoplánu. Následovalo přerušení letů raketoplánů na dva a půl roku a jejich postupné vyřazení z provozu. Skoro se lze až divit, že se v NASA od té doby nezavedlo pravidlo, že na přelomu ledna a února se prostě startovat nebude.
NASA samotná od té doby už neposlala do vesmíru ani jediného astronauta. K tomu jí nyní stále slouží ruské Sojuzy, ovšem rok 2019 je ten, v němž by se to mělo změnit alespoň v tom smyslu, že se NASA nebude muset spoléhat na Rusy. Je tu jednak Crew Dragon společnosti SpaceX a pak také Starliner firmy Boeing.
NASA samotná ještě s pomocí svých dodavatelů vyvíjí vlastní loď Orion, která bude startovat na raketách SLS, ovšem Crew Dragon a Starliner jsou praxi rozhodně blíže.
