Velké vesmírné záhady se týkají i naší planety, o které zdaleka nevím vše. Nyní nám půjde o neustále probíhající změny v poloze zemské osy. Ty jsou někdy větší, jindy menší, a právě proto se můžeme ptát, co je způsobuje.
Každé malé dítě ví, že zemská osa otáčení je nakloněná, díky čemuž v našich zeměpisných šířkách máme střídající se období roku. Tato osa však není neměnná, ostatně je to jen pomyslná čára protínající střed otáčení, která se nemá o co opřít. Země celá je živoucím organismem ovlivňovaným rovněž dynamicky se vyvíjející hvězdou, takže v podstatě není divu, že se její osa trošku "vrtí", a to v průměru o 10 centimetrů za rok, i když třeba v roce 2000 to bylo 18 cm.
V průběhu 20. století se měla osa hnout o celých 10 metrů, na což ostatně ukazuje onen deseticentimetrový průměr. NASA ve snaze zjistit příčinu využila data získaná pozorováním i z matematických modelů, aby určila veškeré možné faktory a jejich možný počet zúžila na tři, a sice ztrátu či změny v ledové pokrývce, následný zdvih zemských mas nezatížených ledem a nakonec pohyb litosférických desek.
Změny v ledové pokrývce jsou díky satelitům snadno viditelné a dle toho je možné i určit, kolik hmoty se asi přesunulo kvůli roztátému ledu do oceánů. V tomto případě probíhají největší změny v Grónsku, který v posledním století ztratil asi 7500 milionů tun ledu.
Uvedený obrázek ukazuje světle modře směr pohybu zemské osy srovnaný s celkovým působením třech zmiňovaných příčin, které jsou souhrnně znázorněny růžovou čarou.
Co se týče zdvihu zemských mas, ty pochopitelně mění vertikální rozmístění hmoty a nakonec tu máme pohyb litosferických desek, který je zase horizontální, ovšem jeho reálný dopad je dle NASA vysoce nejistý. Právě proto asi bude těžké určit i to, jak moc se na změnách v poloze zemské osy podílí svými aktivitami člověk. Nicméně i tak by díky výzkumu NASA mělo být možné lépe předpovídat to, jaké změny lze očekávat v budoucnu a jaké mohou mít dopady především na klima.
Zdroj: NASA - JPL
