Dobře jsme věděli, že nám blízce pojmenovaný kráter na Marsu je horký kandidát na místo přistání příštího roveru, který bude vycházet z platformy Curiosity. Nyní už víme, že to bude právě Jezero Crater, kde rover přistane.
Pojmenování Jezero Crater vychází ze slovanských jazyků a konkrétně se zde vychází z pojmenování jednoho z měst v Bosně a Hercegovině, alespoň dle tohoto zdroje. Nakonec je ale jedno, kde se vzala inspirace pro pojmenování tohoto starého kráteru, který měl být kdysi plný vody.
Na první pohled Jezero vypadá možná obyčejně a nezajímavě, ale dle údajů NASA je to spíše naopak.
když se na toto místo podíváme blíže, můžeme vidět i tuto strukturu, což by měla být delta dávno vyschlé řeky. Tato delta má být bohatá na jílovité usazeniny a právě v těch by mohly být známky dávného života, který se mohl vyvinout na Marsu a zvláště pak i v tomto po dlouhou dobu zatopeném kráteru. Primární mise roveru Mars 2020 bude hledat právě důkazy o životě na Marsu.
NASA předpokládá, že Jezero Crater existovalo vodní prostředí s nanejvýš mírnou slaností a především jde o to, že kráter byl pod vodou neustále po velice dlouhou dobu, než příšla před cca 3,7 miliardami let nová epocha, která se na Marsu vyznačovala zvýšenou sopečnou aktivitou. Ta zasáhla právě i Jezero, které bylo asi před 3,5 miliardou let částečně přikryto materiálem z erupce blízké sopky.
Bavíme se zde tak o potenciálně nejzajímavější epoše Marsu, která probíhala před cca 4 miliardami let, čili období noachinu. Krátery z této doby jsou daleko více erodované než z období hesperianu, což ukazuje, že na Marsu byla v té době hojně zastoupena tekoucí voda. Jde ale také o období, které měl v průměru každý milion let poznamenat dopad až 100km tělesa. Pro srovnání, asteroid, který měl vyhubit dinosaury a vytvořit kráter Chicxulub, měl dle odhadů průměr 10 až 15 km, takže i tato pro život nejvhodnější epizoda vývoje Marsu rozhodně nebyla růžová zahrada.
Proč konkrétně si ale NASA vybrala toto místo? Jde právě o různorodost tamního materiálu a přítomnost jílovité půdy. Dále vědce láká právě ona delta s bohatými vrstvami sedimentů a pak tu jsou i zmíněné pozůstatky sopečné erupce, které mohou prozradit leccos o geologickém vývoji Marsu.
Ještě před tím ale bude třeba bezpečně přistát na zvoleném místě, což bude nejvíce kritická část celé mise. Nicméně NASA si už přistání s využitím raketového jeřábu vyzkoušela právě na Curiosity, takže to nebude premiéra. Mise bude spuštěna nejdříve 17. července 2020, kdy se otevře okénko pro lety na Mars. Můžeme tak očekávat přístání během února 2021.
