Galerie 3
OSIRIS-REx se zblízka podíval na své budoucí místo přistání na asteroidu
Aktualita Průzkum vesmíru NASA

OSIRIS-REx se zblízka podíval na své budoucí místo přistání na asteroidu

Jan Vítek

Jan Vítek

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se během tohoto léta odváží dosednout na povrch asteroidu Bennu, ale ještě předtím bylo v plánu, že se ke svému budoucímu místečku cvičně přiblíží a také se na ně lépe podívá.

Reklama

NASA OSIRIS-REx je tak na podobné misi jako japonská Hayabusa-2, ovšem Američané neletěli k asteroidu Ryugu, ale k Bennu, ze kterého mají vědci také získat vzorky. Sondu OSIRIS-REx ovšem teprve čeká ta nejsložitější část celé mise, a to pomalé dosednutí na vybrané místo, které dostalo název Nightingale. 

OSIRIS-REx se zblízka podíval na své budoucí místo přistání na asteroidu

NASA plánovala alespoň dva blízké průlety kolem zvoleného místa, přičemž nyní už sonda dokončila svůj první, při němž se k Nightingale dostala na vzdálenost jen cca 250 metrů. Po průletu se opět uklidila na výchozí oběžnou dráhu ve vzdálenosti kilometr od asteroidu, ovšem jak je zřejmé z obrázku, začala jej obíhat v opačném směru. Celý manévr trval pět hodin, takže bylo dost času na podrobné prozkoumání budoucího místa přistání. 

Nightingale představuje mělkou jámu blízko severního pólu asteroidu a vybrána byla proto, že jde o dostatečně velké místo pro přistání. A pokud se sonda netrefí zrovna do sedmimetrové skály vzdálené asi 16 metrů od středu jámy, měla by být v bezpečí. Po dosednutí se od ní očekává, že sebere až 60 gramů materiálu z povrchu Bennu.

OSIRIS-REx použil pro sledování místa přistání své aparáty PolyCam a barevný MapCam, dále na něj zaměřil spektrometry Thermal Emissions Spectrometer (OTES) a Visual and InfraRed Spectrometer (OVIRS) a laserový výškoměr OLA. 

OSIRIS-REx se zblízka podíval na své budoucí místo přistání na asteroidu

Nightingale na povrchu Bennu

Manévry provedené sondou musí být pochopitelně předem naprogramovány a následně vykonány automaticky. NASA nemá vzhledem ke vzdálenosti asteroidu Bennu možnost ovládat sondu v reálném čase. To ale nebude platit vždy, neboť asteroid Bennu se 25. září roku 2135 přiblíží k Zemi na vzdálenost jen cca 300.000 km až pouhých 100.000 km. Představuje tak reálné nebezpečí, ale s tak dobrou znalostí o jeho dráze jistě bude možné zasáhnout a předem ji upravit tak, aby se Zemi nakonec vyhnul. To samozřejmě pokud bude srážka opravdu hrozit. 

OSIRIS-REx by měl kolem Bennu prolétnout ještě jednou v červnu, a to v ještě kratší vzdálenosti a v srpnu už proběhne přistání a sběr vzorků. Ty se mají dle plánu NASA dostat na Zemi v září roku 2023. 


Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Reklama
Reklama