Galerie 3
Oxid vanadičitý jako další naděje pro budoucí elektroniku
Aktualita Ostatní

Oxid vanadičitý jako další naděje pro budoucí elektroniku

Jan Vítek

Jan Vítek

Předpovídaný konec aktuálních technologií pro výrobu počítačových čipů nutí firmy či výzkumné investice hledat nové nadějné materiály, které by se mohly využít v budoucnu. Jedním z takových je i oxid vanadičitý se svými zajímavými vlastnostmi.

Reklama

Oxidem vanadičitým (VO2) se zabývají ve Švýcarsku na École polytechnique fédérale de Lausanne (EPFL), kteří v něm vidí možnou náhradu už dlouhá desetiletí používaného křemíku. Ten má prý VO2 schopnost překonat co se týče výkonu výsledných čipů, ovšem zde se nemluví o spotřební elektronice jako spíše o vesmírných komunikačních systémech, neuromorfických čipech či vysokofrekvenčních radarech. 

Oxid vanadičitý jako další naděje pro budoucí elektroniku

VO2 je pro vědce zajímavý především tím, že při pokojových teplotách se chová jako izolant, ale v teplotách nad 68 °C se změní na vodič. To umí díky tomu, že prochází změnou z krystalické struktury na metalickou, což je vlastnost obecně nazývána jako metal-insulator transition’ (MIT). Důležité je ale především to, že tato změna probíhá velice rychle, a to i za necelou nanosekundu, což slibuje možnost nasazení právě v elektronice. 

Oxid vanadičitý jako další naděje pro budoucí elektroniku

Nicméně na blogu EPFL je uvedeno, že tato MIT v případě čistého VO2 probíhá při příliš nízké teplotě, aby byla využitelná v elektronice, ale to už mají vyřešeno. Přidáním germania k VO2 docílili, že změna krystalické struktury na metalickou proběhne až při teplotě nad 100 °C, což má být už pro dané účely použitelné. To se hodí právě proto, že v elektronice zrovna nepotřebujeme, aby změna z nevodivého stavu na vodivý a zpět probíhala vlivem teploty, takže vyšší odolnost v tomto směru se hodí. 

Oxid vanadičitý je totiž citlivý i na jiné faktory, které jej dokáží přimět změnit svou strukturu, a to i elektrický proud nebo na světlo. Čili z tohoto materiálu by se mohly tvořit i klasicky pracující tranzistory, ale pokud nějaká cesta k VO2 vůbec vede, bude ještě dlouhá. 

Tento výzkum bude na EPFL probíhat alespoň do roku 2020, na což již přispěla svým grantem Evropská unie. O technologii pak už vyjádřila zájem společnost Thales of France a také švýcarská odnož IBM Research. 


Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Reklama
Reklama