Je zcela zřejmé, že lidé budou při cestě na Mars potřebovat pro své účely ochranu proti projevům vesmíru, jakou dosud mít nemuseli ani při cestě na Měsíc. Právě i k vývoji nových skafandrů přitom NASA využije rover Perseverance.
Perseverance startuje již zítra a na jeho palubě bude také výběr materiálů, které NASA bude chtít testovat pro účely vývoje nových vesmírných obleků. Zvláště pak takový prototyp Z-2 vypadá velice bytelně, ale můžeme si také představit, jak neohrabaný v něm musí být i jinak velice obratný člověk.
designérka Amy Ross z Johnsonova vesmírného centra s prototypem Z-2
Pokud jde o expedice na Mars, problém tkví především v tom, že lidé budou vystaveni nabitým částicím od Slunce a všudypřítomnému kosmickému záření, což navíc nejde moc dobře dohromady s tím, že půjde o dlouhodobé mise a že bezpečné útočiště nenabídne ani samotný Mars kvůli své tenké atmosféře a absenci globálního magnetického pole. NASA si tak uvědomuje, že vývoj kvalitní ochrany i v podobě vesmírných obleků je naprosto nezbytný, a to samozřejmě včetně ochrany lodí či příbytků.
Perseverance tak nese celkem pět kousků materiálů (včetně kusu hledí), z nichž by mohly být tvořeny příští obleky. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) pak bude sledovat to, jaký vliv na ně má tamní prostředí, přičemž pro svou kalibraci si ještě s sebou veze malý kousek meteoritu původem právě z Marsu.
Vybrané materiály mají být použity v rámci vnějších vrstev obleku, neboť právě ty budou nejvíce vystaveny radiaci. Jde především o známý a využívaný ortho-fabric, čili tři materiály v jednom: Nomex odolný proti ohni (využívá se v oblecích pro hasiče), dále voděodolný a prodyšný Gore-Tex a pak kevlarová tkanina. Dále rover ponese materiál Vectran, který NASA používá pro rukavice a konkrétně v místě dlaní. Je mechanicky velice odolný a odolává i na ISS, kde mikrometeority tvoří v povrchu stanice malinké prohlubně s ostrými okraji.
Pak ještě poletí dva vzorky teflonu, který je už také dlouho používán pro výrobu rukavic díky tomu, že je kluzký a nepřilnavý a s takovým materiálem se pak lze těžko o něco zachytit a roztrhnout si jej. Slouží navíc i jako prachuvzdorný povrch. A nakonec je to kus polykarbonátu jako základ pro hledí a UV ochrana, který je flexibilní, takže se netříští, a přesto má dobré optické vlastnosti.
Přístroj SHERLOC bude zkoumat především to, jak dlouho dokáží dané materiály sloužit, než se začnou v tamním prostředí rozpadat, na což má vliv právě okolní záření. Pokud tedy NASA zjistí, že některý z nich nevydrží moc dlouho, bude muset přijít s něčím jiným. Je zřejmé, že podobné testy mohla NASA provést i v laboratoři, a také že už provedla, ale nyní potřebuje své výsledky porovnat s tím, co způsobí reálné prostředí.
Další výzvou bude ochrana obleků a jejich pohyblivých částí (ložiska) před všudypřítomným prachem, neboť ten by mohl časem astronauta v podstatě znehybnit. A pak bude pochopitelně nutné zajistit ochranu s ohledem na další specifika Marsu. Například v případě obleků využívaných na ISS je nutné zohlednit degradaci materiálů vlivem slunečního záření a atomického kyslíku. Měsíc je pak z hlediska slunečního záření ještě horší než Mars (je blíž) a nemá navíc vůbec žádnou atmosféru chránící před UV zářením, ovšem v případě Marsu se musí počítat s mnohem déle trvajícími misemi. Nicméně právě Měsíc bude vhodným tréninkovým prostorem i pro vývoj obleků, které se použijí na Marsu, čili ty by měly být do velké míry podobně.
