Sonda Cassini se už pomalu chystá na svůj závěrečný sestup do atmosféry Saturnu, ale teprve nyní se můžeme podívat na první barevné snímky z blízkých průletů mezi planetou a jejími prstenci. Jsou velice působivé.
Zveřejněné fotografie jsou pochopitelně upravené, ale rozhodně jsou zajímavější než dosud zveřejněné černobílé snímky detailů na planetě Saturn, které byly pořízeny při blízkých průletech. To znamená, že jde o snímky nejdříve z 26. dubna 2017, kdy se Cassini poprvé ponořil mezi planetu a její nejbliží prstence, přičemž toto místo se ukázalo jako neočekávaně prázdné. NASA předpokládala, že do antény fungující jako štít budou při průletu narážet tisíce malých částeček, což si lze poslechout i jako zvukový záznam, ale ve skutečnosti jich bylo daleko méně. Sonda tak tento štít v podstatě ani nepotřebuje.
Snímky by měly reflektovat reálné barvy planety, jak bychom ji měli vidět z paluby sondy Cassini a nejpozoruhodnější na nich je již známá šestihranná struktura obklopující severní pól Saturnu, která má na snímcích níže nápadně modré zbarvení. Do modré barvy je na prvních snímcích také laděno oko tohoto nepřetržitě řádícího hurikánu. Snímky upravila doktorandka
z UC Irvine zabývající se astro-částicovou fyzikou.
Ve Photoshopu zkombinovala vždy tři fotografie pořízené s využitím modrého, zeleného a červeného filtru, což znázorňuje přiložená animace. Sophia Nasr ale není jediná, která tvoří barevné snímky Saturnu. Zde je další podobný od Jasona Majora.
Jasně modré oko hurikánu na Saturnu má průměr 1900 kilometrů, takže je asi dvacetkrát větší než oko průměrného hurikánu na Zemi. Mraky kroužící kolem něj dosahují rychlosti 530 kilometrů za hodinu. A jak má vznikat na zcela jinak zbarvené planetě takový modrý úkaz? V podstatě stejně, jako vzniká modrá obloha na Zemi, čili rozptylem slunečního světla, v čemž převládá jeho modrá složka.
Oko je součástí mnohem větší struktury s nápadně šestihranným tvarem, která byla v barvě vyvedena už dříve (zde už jsou ale odstíny značně přehnané), takže nyní jsme se mohli podívat už na jeho malý výřez ukazující samotný střed.
Tento šestihran známe už ze začátku osmdesátých let, kdy se k Saturnu přiblížily sondy Voyager 1 a 2.
, jak tato struktura na Saturnu vzniká a také už proběhl pokud v laboratoři, který vytvořil jí podobnou (viz video).
Cassini aktuálně provádí velice blízké průlety kolem Saturnu, jichž proběhne celkem 22 a pak se sonda 15. září tohoto roku ponoří do atmosféry, kterou bude do poslední chvíle zkoumat a odesílat data na Zemi.
Zdroj: Astronomy
