Na konci října roku 1969 byla úspěšně zaslána první zpráva přes síť ARPANET, kterou dnes považujeme za předchůdce pozdějšího Internetu. Zpráva to byla přitom velice krátká a sestávala z pouze dvou písmen.
Student Charley Kline z UCLA tak dne 29. října 1969 zaslal zprávu z počítače SDS Sigma 7 na počítač SDS 940 do Standford Research Institute. Šlo pouze o dvě písmena, a sice "lo", která ARPANET stihl přenést, než se systém zhroutil. Zpětně tak na to můžeme nahlížet ne jako na neúspěch, ale na věc, která má své kouzlo a symboliku.
ručně psaný záznam z prvního využití ARPANETu
Charley Kline chtěl původně poslat příkaz "login", z nějž dorazila nakonec jen dvě první písmena. A jak profesor Leonard Kleinrock z UCLA podotkl, kouzlo nechtěného ze slova login udělalo lo, což můžeme do češtiny přeložit jako hle (pohleďme). Nicméně asi hodinu poté se přece jen povedlo příkaz "login" zaslat.
stav ARPANETu v březnu 1972
O zřízení ARPANETu se ve své době postarala Advanced Research Projects Agency, čili díky zkratce této organizace dostala síť i svůj název. ARPA je přitom předchůdce dnešní DARPA, čili šlo veskrze o armádní projekt, v jehož rámci se mimochodem poprvé použil protokol, který používáme dnes a denně: TCP/IP. Pracovalo se tak s packety, které umožňovaly překonat nespolehlivou komunikaci a linky, na nichž se mohla data cestou ztratit, nebo v lepším případě dorazit se značným zpožděním.
A k čemu měl ARPANET původně sloužit? Především k efektivnějšímu sdílení tehdejších počítačů a jejich výkonu, takže se dá s nadsázkou říci, že šlo v podstatě o cloud. Výkonné počítače byly tehdy vzácné, a tak měl ARPANET zajistit vzdálený přístup k jejich zdrojům. Vzhledem k tomu, že šlo o dítko agenutry ARPA, se také vedou vášnivé debaty o roli ARPANETu ve studené válce a o tom, jak měl či neměl být užitečný v rámci jaderného arzenálu USA.
Potenciál ARPANETu, stejně jako mnoha jiných velkých vynálezů, však nebyl ihned rozpoznán. Tehdejší technologické společnosti viděly tento počin jako veskrze bizarní hříčku a do stavby sítě se chtěl zapojit jen tucet firem, z nichž si ARPA mohla cenit jen čtyř, které za něco stály. Velký zájem také nebyl mezi potenciálními uživateli a v prvních měsících provozu využívala síť jen hrstka lidí. Jejímu rozvoji ale nečekaně přispělo to, že lidé se stěhovali za prací a přecházeli mezi univerzitami, díky čemuž rostl zájem o komunikaci.
Tehdy ale šlo pouze o čtyři místa, zmíněné UCLA a Stanford a dále to byla UC Santa Barbara a University of Utah School of Computing. Do roku 1981 se ale síť rozrostla na 213 propojených strojů, ovšem o devět let později byl ARPANET nahrazen Internetem. Ten byl do Československa poprvé zaveden 13. února 1992, kdy pražská ČVUT zprovoznila linku do rakouského města Linec.
