Nejbližší známá exoplaneta vzbuzovala naděje, že by mohla být vhodná pro život, jaký známe tady na Zemi. Ovšem nové informace potvrzují dřívejší obavy, že Proxima Centauri jako červený trpaslík třídy M něco takového těžko umožní.
Už před rokem jsme mluvili o tom, že planetu Proxima b mohla její hvězda Proxima Centauri už mnohokrát sterilizovat svou divokou aktivitou. Patří totiž mezi červené trpaslíky třídy M, což jsou malé hvězdy, daleko slabší v porovnání s našim Sluncem, které také žijí velice dlouho, ovšem čas od času jim trošku "bouchnou saze". To představuje obrovské erupce s výrony materiálu, které mají být s to sterilizovat celé planety. Problém je pak i ten, že aby nějaká planeta byla v obyvatelném pásu u červeného trpaslíka, musí být u něj velice blízko. Proxima b přitom je své hvězdě asi dvacetkrát blíže než my od Slunce, takže je zřejmé, že plný zásah masivní erupcí musí být opravdu silný a může zcela eliminovat veškerý život, jak jej známe.
I Země samozřejmě prodělala v minulosti své katastrofy, ovšem Proxima b by měla být vystavována silným erupcím Proximy Centauri pravidelně, a tak je opravdu nízká šance, že by se na ní mohl život vyvinout. Na to ukazuje i výzkum astronomky Meredith MacGregor z Carnegie Institution for Science, který se týká obrovské erupce zachycené 24. března 2017 pomocí Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile.
Graf ukazuje hlavní erupci v červené barvě a předchozí menší ve žluté. Největší záblesk trval jen asi dvě minuty, ale hvězda při něm svítila asi 1000x jasněji než v období klidu. Je velice pravděpodobné, že Proxima b byla zasažena vysokou dávkou radiace a takové události ji už před dávnými časy mohly zbavit atmosféry i vody a pravidelně sterilizovat její povrch.
Proxima Centauri tak společně s jinými podobnými hvězdami nebude ta pravá, u níž bychom měli hledat život, ačkoliv na to nevypadá. Je sice jen na 12 procentech hmotnosti Slunce, ale oproti němu je několiksetkrát více magneticky aktivní a právě to způsobuje její devastující erupce. Událost z března 2017 představovala dle odhadů asi 10x větší erupci, než jakou dle dostupných záznamů ukázalo Slunce a teď si představme, že bychom byli u ní 20x blíže.
A proč je Proxima Centauri tak moc magneticky aktivní? Dle přesvědčení astronomů vzniká tato aktivita v konvektivní zóně, skrz niž stoupají ionizované plyny a plazma k povrchu a právě tyto částice generují magnetická pole. Tato zóna má ve Slunci jen malý podíl, ale červený trpaslík třídy M je téměř celý tvořen právě jí.
Meredith MacGregor uvádí, že to samo o sobě zcela nevylučuje, že by se v systémech s takovými hvězdami nemohl vyvinout život, ale dosavadní představy o Proximě b jako o pohostinné planetě dostávají na frak. Však ALMA pozorovalo Proximu Centauri jen nějakých 10 hodin a už objevilo takovou erupci, což také o něčem vypovídá. Tato planeta ale samozřejmě i nadále zůstane předmětem dalšího intenzivního výzkumu, však jde přeci jen o těleso o podobné velikosti a hmotnosti, jako má Země.
