Jihokorejští vědci na Ulsan National Institute of Science and Technology (UNIST) vyvíjejí solární články, které by mohly být průhledné i ohebné. Díky tomu by měla být možná jejich instalace tam, kde to dnes není možné.
Výzkum solárních článků probíhá dál, a to jak perovskitů, které jsou v popředí vědeckého zájmu, ale zatím bez většího praktického nasazení, tak i tradičních křemíkových. Vědci na jihokorejském Ulsan National Institute of Science and Technology (UNIST) přišli s křemíkovými články, které mají zajistit průhlednost i ohebnost. Pomocí fotolitografie jsou vyrobeny články s miniaturními mezerami, což zajišťuje průhlednost a zároveň i možnost ohybu. Je to možné i díky tomu, že mezery při ohybu potlačují možnost vzniku mikrotrhlin. Díky tomu je poloměr ohybu 6 mm a využije-li se organický polymer PDMS, klesne dokonce na 3 mm.
ilustrační obrázek, autor: ChristofferRiemer, CC BY 3.0, přes Wikimedia Commons
Pochopitelně není vše jen růžové. Pokud má mít panel propustnost 60% světla, je jeho účinnost jen 5,52 %, což je zhruba čtvrtina běžných křemíkových panelů. Sníží-li se propustnost na 45 %, zvýší se efektivita na rozumnějších 7,38 %, ale ani to není žádný zázrak. Pokud by se tak dostaly na trh, rozhodně by nebyly určeny pro stejné nasazení jako dnešní panely. Průhlednost by se ale mohla využít pro aplikaci na skla, která nemusí být čirá, případně která mají díky barevným efektům plnit dekorační funkci. Bonusem by pak bylo generování elektřiny, velkou otázkou by ale bylo také to, zda by při tomto výkonu vůbec zaplatily veškerou techniku okolo. Testovací články ale byly prozatím malé, měly plochu 2,25 cm2 a výkon 17,3 mW.
