Před více než deseti lety si astronomové mysleli, že se jim poštěstilo vůbec poprvé přímo spatřit planetu v cizím systému, která tak nebyla detekována jen svými "vedlejšími" projevy. Šlo o Fomalhaut b nacházející se nějakých 25 světelných let daleko.
Hvězda Fomalhaut je jedna z nejjasnějších na noční obloze a právě u ní byl v roce 2008 nalezen kandidát na exoplanetu Fomalhaut b, který byl pojmenován i jako Dagon. V průběhu let byl ale na tento systém několikrát zaměřen objektiv Hubbleova vesmírného dalekohledu a ukázalo se, že Dagon postupně zmizel a v roce 2014 už po něm nezbylo nic.
Bylo tak zřejmé, že nebyla nalezena velká exoplaneta obíhající svou hvězdu ve vzdálenosti 50 až 300 AU, ale něco docela jiného. Výsledky nového výzkumu uvádí, že šlo nejspíše o kolizi dvou ledových objektů, ale i v takovém případě měli astronomové štěstí, že mohli něco takového sledovat, jak uvádí András Gáspár z University of Arizona.
Gáspárův tým analyzoval data právě z Hubbleova dalekohledu, dle nichž by na daném místě ani neměla existovat tak velká planeta. A zvláště pak taková, která je tak dobře vidět i ve velké vzdálenosti od hvězdy, což ale mohl zapříčinit velký prstenec. Pak by se i dalo vysvětlit, proč se měnil jas takové planety, ovšem rozhodně ne tak výrazně, aby ta v krátké době rovnou zmizela.
To vše tak vede výzkumníky k přesvědčení, že ve skutečnosti sledovali jakousi planetární fata morgánu a ve skutečnosti pak obrovské mračno materiálu, který vznikl po kolizí dvou velkých ledových objektů. Toto mračno se postupně rozplynulo a s ním i domnělý Fomalhaut b. Dle velikosti a pozici se pak astronomové odvážili určit, že šlo původně o srážku těles s průměrem kolem 200 km, což odpovídá třídě trpasličích planet, jakých máme sami u nás v Kuiperově pásu dost (například Makemake má průměr právě kolem 200 km).
Předpokládá se také, že Hubble začal sledovat následky kolize už příliš pozdě, takže astronomové zmeškali možnost sledovat událost, která se v podobných systémech může odehrávat jednou za 200.000 let. Fomalhaut se ale určitě stane cílem pro Vesmírný teleskop Jamese Webba, který by už v něm opravdu mohl objevit planety.
