Rusko se sice ještě nedávno stavělo ke kryptoměnám hodně odmítavě, ale nyní se situace poněkud mění a stává se druhým největším těžařem kryptoměn na světě, pokud jde o země, na jejichž území se těží kryptoměny.
Situace kolem kryptoměn se v poslední době mění a zatímco ještě v roce 2020 Čína tvořila 65 % hash rate Bitcoinu a výrazně tak překonávala USA (7,2 %) a Rusko (6,9 %), to se nyní změnilo. Čína vyhlásila ban na těžbu kryptoměn a něco podobného se stalo i v Rusku, i když od té doby se to částečně změnilo. Problémem je, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, což vedlo k různým sankcím ze strany mnoha zemí po celém světě. Kryptoměny se tak ze zakázaného prostředku naopak staly něčím, co Rusku umožňuje tyto sankce částečně obcházet. Přestože jde stále o něco, čemu zákon není příliš nakloněn, restrikce jsou o něco mírnější a dokonce stát sám o sobě podporuje některé těžební farmy, jako je např. ta na východu Sibiře v Burjatsku.
autor: MichaelWuensch, public domain (Pixabay), (ořez, prolnutí s ruskou vlajkou)
Nyní se podle serveru Kommersant dostalo Rusko už na druhou pozici v těžbě kryptoměn (ne jen Bitcoinu). Ve vedoucí pozici jsou Spojené státy se zhruba 3-4 GW spotřeby na těžbu kryptoměn. Pro srovnání, průměrný výkon elektráren v České republice je zhruba 10 GW (zejména kvůli OZE se může v průběhu roku od tohoto čísla odlišovat oběma směry). Na druhém místě je pak Rusko se zhruba 1 GW, třetí místo bere oblast kolem Perského zálivu (statistika toto nerozděluje na jednotlivé země). Přehled největších těžařů je pak následující:
- USA (3-4 GW)
- Rusko (1 GW)
- Země okolo Perského zálivu (700 MW)
- Kanada (400 MW)
- Malajsie (300 MW)
- Argentina (135 MW)
- Island (120 MW)
- Paraguay (100-125 MW)
- Kazachstán (100 MW)
- Irsko (90 MW)
