Zpět na článek

Diskuze: Selenosulfidy jako solární panely vykázaly 10% účinnost

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

potooczech

Level

29. 7. 2020 12:27

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Jo, takže obtížně a energeticky náročně se to vyrábí. Za optimálních podmínek to dá kolem 10% a už po měsíci na světle to klesne o 8%.
Takže gratulace za solární článek, který bude drahé vyrobit, energeticky nikdy nedožene ani náklady na svou výrobu a jako třešnička na dortu ... nemá rád, když je dlouho na světle :)

Milan Šurkala

SHW

29. 7. 2020 12:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@potooczech Propána, před pár lety přišli na to, že tyhle sloučeniny reagující na světlo se dají vůbec pro tento účel použít a ty bys teď chtěl, aby to hned teď předčilo solární panely, které mají za sebou 50 let vývoje? Vždyť tohle nikdo necpe do výroby, jde o první poznatky, že se to dá používat jako solární panel. Já nechápu, proč to pořád nikdo není schopný pochopit. Je vidět, že vůbec nevíš, jak funguje věda.

potooczech

Level

29. 7. 2020 13:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Rád bych se s Vámi pustil do polemiky, ale osobě bez základní slušnosti, která automaticky začne po soudružsku tykat, nedám více jak Werichovo půl minutu. Případně si dostudujte.

zolo_sk

Level

29. 7. 2020 20:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Je vidět, že vůbec nevíš, jak funguje věda."

Takže veda je to, že skúšajú rôzne pomery selénu a síry a rôzne teploty? Tak to bude ďalších 50 rokov vývoja.

Milan Šurkala

SHW

30. 7. 2020 08:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala A co jiného to má být? Jak chceš ověřit, co funguje, než že to vyzkoušíš? Není věda právě o tom, že něco vymyslíš/navrhneš, pak to vyrobíš a otestuješ? O čem jiném by měla být? O čem?

Pak se obvykle výsledky výzkumu publikují, ale to neznamená, že vědci mají řešení hotové pro komerční nasazení. Od publikace poznatků ke komerčnímu nasazení to prostě trvá roky i desetiletí. Tak funguje věda, tam nemáš moc prostoru pro urychlení. Proč jsme s křemíkovými panely po 50 letech vývoje jen tam, kde jsme? Jak to chceš urychlit?

zolo_sk

Level

1. 8. 2020 12:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Tak podľa toho čo píšete, som pracoval s vedcami. Raz dávno som nastúpil do firmy, ktorá mala aj záručný servis HP. Dokonca som mal ísť aj na nejaké školenia do HP. Mal som kolegov technikov, ktorí úplne vedecky postupovali pri oprave tlačiarní. Vybrali jednu novú laserovku zo skladu, rozobrali, rozobrali prinesenú pokazenú a postupne v nej menili diely, až kým tá od zákazníka nefungovala. V podstate aplikovali metódu pokus-omyl ako tí vaši vedci. Ja som sa na nich vykašlal, presne som si zistil ako funguje konkrétny model tlačiarne (zopár senzorov, zopár káblov, kontaktov a mechanických dielov) a zvyčajne som na prvý pokus opravil. Ale pretože šéf, spolumajiteľ firmy bol arogantný hajzel a kolegovia podrazáci, tak som ešte v skúšobnej dobe odišiel. Len chcem povedať, že len skúšaním rôznych kombinácii sa veda nerobí.
V podstate veda vychádza z pozorovania a experimentu. Myslím, že skúšanie rôznych pomerov sa nedá nazvať experiment. Je to fakt iba skúšanie. Ináč by aj malé decko, ktoré skúša vložiť kocku do kruhového otvoru robilo experiment. Nerobí, iba to skúša.
Pri vede sa najskôr formulujú hypotézy, potom vytvárajú predpovede a nakoniec sa testuje. Keď sa predpovede potvrdia testovaním a samotná hypotéza je pravdivá a funguje, stáva sa teóriou. A toto je veda.

Milan Šurkala

SHW

1. 8. 2020 21:49

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Takže jako tím chceš říci, že jim nějakou hypotézou bez předchozích experimentů mělo vyjít, že to bude fungovat jen a pouze při 350 °C a neměli ověřovat i jiné teploty, zda to náhodou přesto nebude lepší? To mi tedy moc vědecké nepřijde. Hypotézy musíš ověřit, to ano, ale také je musíš srovnat s alternativami, abys dokázal, že ten výsledek, který jsi dosáhl, je opravdu dobrý. Hypotézou bylo, že teplota žíhání může ovlivňovat efektivitu kvůli ovlivňování struktury. Tak mi teda řekni, jak jinak chceš takovou hypotézu ověřit, než experimentem, že to vyzkoušíš při různých teplotách. To by mě opravdu zajímalo, jak jinak bys to chtěl udělat. A co ti na tom přijde nevědecké. Opravdu moc nechápeš, jak funguje věda.

batmaster

Level

29. 7. 2020 06:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

..... při teplotě 200 °C byla efektivita mizerných 0,16 % a při 400 °C už klesla na zhruba 7,3 %....

Nějak nechápu. Nemá tam být "stoupla" ?

vmull

Level

29. 7. 2020 07:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@batmaster myslím, že nemá - pokud je optimální teplota žíhání 350. Tedy méně je hodně mizerné a více je už taky špatně.

Milan Šurkala

SHW

29. 7. 2020 08:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@batmaster Nemá, protože 7,3 je méně než 10,1, tedy klesla. Vztahuje se to k optimální teplotě 350 °C, kdy je účinnost 10,1%. Oproti ní to klesá oběma směry. Nižší (200 °C) znamená mizerných 0,16 % a vyšší (400 °C), tedy jen o 50 °C více, znamená pokles z 10,1 % na 7,6 %.