Běžné solární panely mají tu nevýhodu, že na elektrickou energii převádí jen část vlnových délek světla a zbytek se nevyužije, což vede k nízké efektivitě. Nové solární panely by ale toto měly změnit.
Problém malé efektivity běžných solárních panelů je způsoben i tím, že umí pracovat jen s omezeným rozsahem vlnových délek světla a mnoho z nich se na elektrickou energii vůbec nepřevádí. I když tu už byly pokusy, jak vyrobit širokospektrální solární panely, měly nemálo dalších problémů. Využívaly se tenké vrstvy kovů a výsledné solární buňky nebyly tepelně stabilní. Docházelo k porušování jejich struktur při teplotách kolem 500 °C, což limitovalo jejich použití v solární energii, kde se využívá koncentrování sluneční energie do menších ploch.
ChristofferRiemer [CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], přes Wikimedia Commons
Vědci z Univerzity v Aalborgu v Dánsku nicméně přišli s novým materiálem, který by měl řešit oba problémy. Využili vrstev wolframu a oxidů hliníku, což umožnilo vytvořit nový typ solárních buněk, které nemají problém ani s teplotami okolo 800 °C. Navíc jsou schopné konvertovat vlnové délky již od 300 nm až do 1750 nm. Poradí si tedy jak s ultrafialovým, tak i infračerveným světlem. Kdy a zda se panelů s touto technologií dočkáme, tradičně ukáže až budoucnost. Převratných technologií je uvedeno každý den několik a jen občas se dostanou z papíru do reálného světla.
Zdroj:
,
