Sonda Parker americké NASA zlomila jeden rekord coby zařízení s nejrychlejším startem pomocí rakety v historii. Bylo navíc jasné, že pokud bude sonda Parker postupovat dle plánu, další rekordy ji neminou.
Ve skutečnosti už bude Parker překonávat sama sebe, neboť tato sonda svou oběžnou dráhu kolem Slunce stále více "utahuje", jak ukazuje i následující obrázek znázorňující neustále se zmenšující perihélium její orbity.
Mnohem důležitější než lámání rekordů je ale to, že Parker Solar Probe dle informací NASA funguje naprosto bezproblémově a sbírá cenná data. Ve svém perihéliu, čili přísluní, se už pohybuje přímo v samotné sluneční koróně, kde už mohou teploty dosáhnout i milionu Kelvina (ale až s takovými se sonda pochopitelně potýkat nebude), takže Parker se v těchto místech nemůže i přes svůj speciální uhlíkový štít zdržovat moc dlouho. Na své vysoce eliptické dráze se tak létá ochlazovat až mezi dráhy Země a Venuše. A mimochodem, NASA hlásí, že více než 11 cm tlustý kompozitní štít funguje nad očekávání dobře.
Sonda Parker se ke Slunci podívala již počtvrté, a to minulý týden, přičemž NASA od ní po průletu získala hlášení "Status A", které znamená, že sonda je v nejlepší možné kondici.
V průběhu čtvrtého průletu perihéliem sonda získala vůči Slunci rychlost 393 tisíc kilometrů v hodině, zatímco při předchozích průletech to bylo maximálně 247 tisíc km/h, takže to máme první rekord. A druhý je pochopitelně ten, že sonda se ke Slunci přiblížila dosud nejblíže ze všech, a to až na 18,6 milionů kilometrů. Nicméně i tyto rekordy budou postupně překonávány až do roku 2024 s každým dalším průletem. NASA přitom očekává, že Parker ve své misi dosáhne maximální rychlosti kolem 690 tisíc km/h, což je ovšem stále jen 0,064 % rychlosti světla a v ten moment se bude pohybovat pouze 6,2 milionů kilometrů od povrchu Slunce, čili přibližně 25x blíže než obíhá Země.
Máme tu také informace o štítu sondy, čili Thermal Protection System (TPS). Ten měl dle počítačových modelů dosáhnout na osvícené straně teploty nad 600 °C a už dle reálných dat zajistil, že sonda a její přístroje mohly pracovat při ještě komfortních 30 °C. Při nejbližším průletu se má ale štít zahřát až na 1370 °C, takže horké chvilky teprve přijdou.
Nyní Parker ještě stále sbírá data v rámci čtvrtého průletu, s čímž začala 23. ledna a pokračovat bude až do 29. února, kdy opět přejde do klidového stavu a NASA si z ní v březnu stáhne nová data a sonda se poté připraví na pátý a ještě bližší průlet.
