Sonda Parker americké NASA zlomila jeden rekord coby zařízení s nejrychlejším startem pomocí rakety v historii. Bylo navíc jasné, že pokud bude sonda Parker postupovat dle plánu, další rekordy ji neminou.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Ve skutečnosti už bude Parker překonávat sama sebe, neboť tato sonda svou oběžnou dráhu kolem Slunce stále více "utahuje", jak ukazuje i následující obrázek znázorňující neustále se zmenšující perihélium její orbity.
Mnohem důležitější než lámání rekordů je ale to, že Parker Solar Probe dle informací NASA funguje naprosto bezproblémově a sbírá cenná data. Ve svém perihéliu, čili přísluní, se už pohybuje přímo v samotné sluneční koróně, kde už mohou teploty dosáhnout i milionu Kelvina (ale až s takovými se sonda pochopitelně potýkat nebude), takže Parker se v těchto místech nemůže i přes svůj speciální uhlíkový štít zdržovat moc dlouho. Na své vysoce eliptické dráze se tak létá ochlazovat až mezi dráhy Země a Venuše. A mimochodem, NASA hlásí, že více než 11 cm tlustý kompozitní štít funguje nad očekávání dobře.
Sonda Parker se ke Slunci podívala již počtvrté, a to minulý týden, přičemž NASA od ní po průletu získala hlášení "Status A", které znamená, že sonda je v nejlepší možné kondici.
V průběhu čtvrtého průletu perihéliem sonda získala vůči Slunci rychlost 393 tisíc kilometrů v hodině, zatímco při předchozích průletech to bylo maximálně 247 tisíc km/h, takže to máme první rekord. A druhý je pochopitelně ten, že sonda se ke Slunci přiblížila dosud nejblíže ze všech, a to až na 18,6 milionů kilometrů. Nicméně i tyto rekordy budou postupně překonávány až do roku 2024 s každým dalším průletem. NASA přitom očekává, že Parker ve své misi dosáhne maximální rychlosti kolem 690 tisíc km/h, což je ovšem stále jen 0,064 % rychlosti světla a v ten moment se bude pohybovat pouze 6,2 milionů kilometrů od povrchu Slunce, čili přibližně 25x blíže než obíhá Země.
Máme tu také informace o štítu sondy, čili Thermal Protection System (TPS). Ten měl dle počítačových modelů dosáhnout na osvícené straně teploty nad 600 °C a už dle reálných dat zajistil, že sonda a její přístroje mohly pracovat při ještě komfortních 30 °C. Při nejbližším průletu se má ale štít zahřát až na 1370 °C, takže horké chvilky teprve přijdou.
Nyní Parker ještě stále sbírá data v rámci čtvrtého průletu, s čímž začala 23. ledna a pokračovat bude až do 29. února, kdy opět přejde do klidového stavu a NASA si z ní v březnu stáhne nová data a sonda se poté připraví na pátý a ještě bližší průlet.
