Společnost SpaceX čekala jedna hlavní závěrečná zkouška před tím, než jí NASA umožní létat s lidmi na Mezinárodní vesmírnou stanici. My se nyní můžeme podívat, jak se tento test povedl při startu rakety Falcon 9.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
SpaceX provedla test přímo při startu rakety Falcon 9, jak bylo plánováno, čili šlo o test přímo v reálných podmínkách. Situace byla taková, že raketa po startu překonala rychlost zvuku a dosáhla maximálního dynamického zatížení (Max Q) při průletu atmosférou a až pak byl simulován problém a aktivován záchranný systém lodi Dragon. Ta tak zažehla své motory Superdraco a zakrátko se dostala do bezpečné vzdálenosti od rakety.
Dalo se přitom očekávat, že předčasně odpojený Dragon způsobí problémy samotné raketě Falcon 9 a ty také nastaly. Ta se totiž poté destabilizovala a explodovala, přičemž Dragon byl v té době už v bezpečné vzdálenosti a my mohli díky tomu alespoň sledovat daný test skutečně se vším, co by šlo očekávat při reálných potížích.
Start rakety v přiloženém videu nastane v čase 18:40 a celý test až po přistání Dragonu na padácích do oceánu trvá pouze devět minut. Loď po svém odpojení nespoléhá jen na zemskou přitažlivost a sadu brzdných a hlavních padáků. Musí také co nejdříve odhodit svůj servisní modul, který už představuje jen nepotřebnou a mrtvou zátěž a také se při pádu natočit tak, aby bylo vůbec možné padáky bezpečně odhodit. Nyní to také bylo vůbec poprvé, co byly v jednom testu koordinovaně použity motory Superdraco a padáky.
Nyní bude na řadě podrobné zkoumání dat z tohoto testu, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl neúspěšný. Po potvrzeném úspěchu už pak bude následovat další krok, a to vyslání prvních lidí na palubě Dragonu k ISS, což bude zatím jen krátká návštěva dvou astronautů jako počátek běžného provozu.
Starship orbital vehicle SN1, liquid oxygen header tank & nosecone pic.twitter.com/IaSEdIyZgP
— Elon Musk (@elonmusk) January 16, 2020
Elon Musk mimochodem také nedávno odpovídal na všetečné dotazy na Twitteru a podělil se o nové foto ze stavby prototypu Starship SN1 v Boca Chica. Jeho cílem je postavit flotu přibližně 1000 lodí Starship a produkovat jich přibližně 100 ročně. Každá by pak měla ve službě vydržet 20 až 30 let a s pomocí dostupných lodí by Elon Musk chtěl na Mars dostat "až 100 megatun nákladu ročně". To by ovšem znamenalo, že každá z tisícovky Starship bude schopna na Mars v průměru každý rok dostat 100.000 tun nákladu, a to s tím, že běžně se na Mars létá jen jednou za dva roky a to nepočítáme ani nutnost počkat na vhodnou konstelaci pro cestu zpět. Takže ono číslo budeme raději brát s velkou rezervou.
Ostatně se dozvíme z dalších podrobností, že celá flota lodí má vyrazit na Mars vždy naráz každých 26 měsíců, a to se zásobami paliva natankovanými na orbitě Země, které jim mají stačit i pro zpáteční cestu. Musk také mluví o tom, že v roce 2050 by Mars mohl mít už milion obyvatel s tím, že takovou cestu by si mohl dovolit velký počet lidí. Cesta tam a případně i zpět, kdyby si to někdo rozmyslel, by měla stát zhruba půl milionu dolarů s tím, že v nabídce bude i možnost si ji odpracovat. Nicméně to vše je nyní skutečně spíše jen vize než nalinkovaná budoucnost.
