Uvnitř drtivé většiny známých galaxií se ukrývá supermasivní černá díra, která je svou gravitací drží pohromadě. Otázka ale je, zda takové objekty nakonec své galaxie nesterilizují tak, že se v nich přestanou tvořit nové hvězdy.
Jako obvykle jde o nový výzkum, který přináší nové otázky, a to tentokráte z University of California Santa Cruz. Je dobře známo, že supermasivní černé díry tvoří srdce galaxií, jež svou gravitací drží pohromadě, a to je samozřejmě i případ objektu Sagittarius A* uprostřed Mléčné dráhy. Jeho hmotnost byla odhadnuta na 2,6 ± 0,2 milionů Sluncí, a to v oblasti o velikosti jen 120 astronomických jednotek. Je tak zřejmé, že jde o supermasivní černou díru, která se tu a tam nakrmí hvězdou, ovšem nám jde o to, že má také přísun prvotního materiálu, z nějž se hvězdy kolem tvoří.
spirální galaxie M31, aneb známá Andromeda
Tvorba hvězd je na svém vrcholu v mladých galaxiích a poté se postupně zpomaluje, až se zastaví. To je proces, v němž mají dle astronomů z UC Santa Cruz hrát hlavní roli právě supermasivní černé díry.
Hvězdy se tvoří především z mračen chladného mezihvězdného vodíku (plus helia a prachu), který není rozprostřen zcela ideálně a rovnoměrně, takže se vlivem gravitace shlukuje do protohvězd. Ty nakonec narostou tak, že v sobě zažehnou fúzi, anebo skončí jako hnědí trpaslíci, jimž se to kvůli nedostatku materiálu nepovedlo či snad dokonce ještě menší objekty.
Když nakonec galaxii dojdou zásoby potřebného materiálu, hvězdotvorba v nich ustane a dle UC Santa Cruz se na tom podílejí velké černé díry s jejich výtrysky horkých plynů z pólů, jež vypuzují chladný plyn z galaxií pryč, jak tvrdí Martín-Navarro se svým týmem na základě dat z Hobby-Eberly Telescope Massive Galaxy Survey. Ten zkoumal různé galaxie a na jejich základě postavil model sledující formování nových hvězd, což spojil s pozorováním černých děr různých velikostí. Objevil vztah přímé úměry mezi velikostí černých děr a tempem umírání galaxií.
představa o okolí supermasivní černé díry v galaxii NGC 3783
Existují také galaxie se srovnatelnou hmotou tvořenou hvězdami, ale různými černými děrami, v jejichž případě umírají rychleji a v mladším věku ty, které mají svou hlavní černou díru masivnější. Studie to pouze naznačuje a je samozřejmě možné, že samotný důvod je jiný a oba faktory, čili rychlejší umírání galaxie a větší černé díry uprostřed nich, jsou jen jeho projevy.
Co se týče Mléčné dráhy, ta už také není žádná mladice a hvězdotvorba v ní už začala zpomalovat své tempo. Za několik miliard let se tak z ní pravděpodobně stane hvězdný hřbitov jako z mnoha jiných.
