Galerie 3
Švýcaři vyrobili jednoatomový přepínač v optickém modulátoru
Aktualita Ostatní

Švýcaři vyrobili jednoatomový přepínač v optickém modulátoru

Jan Vítek

Jan Vítek

2

Švýcarským výzkumníkům se asi před půl rokem podařilo vyrobit optický modulátor, který má napříč pouze 10 mikrometrů. Nyní se jim podařilo tento modulátor ještě více zmenšit, a tak něm samotném hraje klíčovou roli pouze jediný atom.

Reklama

Optické modulátory slouží po celém světě jako důležitá část optických sítí a jak je z jejich názvu patrné, slouží k modulaci procházejícího svazku světla. Nároky na globální internetovou síť přitom prudce stoupají. V tomto roce se očekává, že celkový datový provoz na Internetu překročí hranici jednoho zetabajtu (10

21

), což představuje dvouciferný meziroční růst. Odhady se ale značně liší, a to od nějakých 23 procent až po 57 procent. V každém případě to znamená, že potřebujeme stále rychlejší sítě, k jejichž vývoji chce přispět také tým výzkumníků z ETH Zürich ve Švýcarsku. Jejich cílem je vytvořit co nejmenší modulátory optického signálu.

Švýcaři vyrobili jednoatomový přepínač v optickém modulátoru

Švýcarům se tedy již dříve před půl rokem podařilo vyrobit pozoruhodně malý modulátor, který měl napříč jen 10 mikrometrů. Byl tak asi desetitisíckrát menší než modulátory nasazené v běžném provozu. Nyní se jim podařilo svůj už tak malý modulátor zmenšit ještě tisíckrát, neboť jako klíčový "přepínač" využili pouze jeden jediný atom stříbra.

Švýcaři vyrobili jednoatomový přepínač v optickém modulátoru

Tento jednoatomový přepínač má za úkol otevírání a zavírání celého okruhu. Atom stříbra sedí mezi podložkami, na něž se může přivést napětí a pokud ano, pak se okruh uzavře. Pokud ale napětí klesne pod určitý práh, atom se zatáhne a otevře okruh, což je aktuálně možné ovládat rychlostí v řádu milionů otevření/zavření okruhu v jedné sekundě. Výsledkem pak je digitální světelný signál, kde proudící světlo představuje 1 a tma zase 0 (či naopak).

Modulátor zatím není připraven pro nasazení v průmyslu, i když tedy prý bez problémů pracuje při pokojových teplotách. Problém je právě rychlost přepínání v řádu megahertz, která je zatím příliš pomalá. Výzkumníci ale slibují, že znají cestu k dosažení frekvencí v řádu gigahertz nebo i terahertz, a to pomocí vylepšené litografie, jíž je toto zařízení vyráběno. Chtějí tak mít připraveno hotové řešení během několika příštích let.

Zdroj:

Hexus.net


Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Reklama
Reklama