Společnost Intel se v poslední době snaží ukázat, že její procesory Core jsou oproti konkurenčním Ryzenům stále rychlejší, a to v reálném světě. To znamená, že používá jiné testy, které dle jeho názoru odráží reálné použití procesorů.
Intel už na Computexu uváděl, že bude pro srovnání výkonu svých procesorů s procesory od AMD používat benchmarky, které testují reálné nasazení CPU v praxi. Nyní přichází prezentace, která ukazuje, jak jsou Core 9. generace stále lepší a rychlejší téměř ve všem. Intel se tak snaží dokázat, že se používají benchmarky, které neodpovídají tomu, co uživatelé opravdu provozují. Jde například o dobře známý Cinebench, jejž mělo kdy použít pouze 0,54 % uživatelů, tedy dle Intelu. Chtělo by se ale dodat, že zrovna Cinebench je prostě zástupce ukazující výkon procesorů v renderování a nelze uvažovat tak, že jde pouze a jen o tento test.
Dle Intelu tak reálné použití znamená tvorbu prezentací, psaní, sledování videí, úpravu fotografií, e-maily a komunikace, hraní her, online výzkum, brouzdání webem a správu domácích financí. To je jistě pravda, nicméně až na hry a možná úpravu fotografií mají dnešní PC výkonu více než dost, až to ani není třeba řešit.
Intel tak používá především Sysmark, protože ten odráží výkon při použití kancelářských aplikací z řad Microsoft Office či od Adobe, atd. Pak tu máme třeba WebXPRT s dalšími typicky kancelářskými úlohami a výsledek srovnání Ryzenu 9 3900X s procesory Core i7-9700K a Core i9-9900K je následující:
Procesory Intel nabídnou ve většině srovnání až o 9 % vyšší výkon a ztrácí jen v Cinebench R20. Vyšší výkon pro Intel platí i v AAA hrách a ten přitom uznává, že AMD udělalo velký kus dobré práce, ale jeho procesory jsou stále lepší. Opět byl zmíněn Core i9-9900K jako nejvýkonnější procesor pro herní sestavy, což je stále pravda a nikdo to snad ani nezpochybňuje. Intel přitom ústy Troye Seversona dodává, že toto prvenství si vzít nenechá.
Když se ovšem podíváme na prezentované výsledky a onu okolní omáčku, pak tu máme už jen to, že Intel má potřebu se takovým způsobem vymezovat vůči své konkurenci, což samo o sobě ukazuje, jak si je jí vědom a jak je silná. Stále se objevuje důraz na reálné aplikace či benchmarky, jako by snad testy v Cinebench nebo Blenderu neodrážely reálné použití. Samozřejmě jde o testy, které mají reálný základ, a to v aplikacích pro rendering a jde prostě o to, že Ryzeny jsou dnes ve vícevláknových aplikacích náročných na výkon CPU prostě lepší. Core zase mohou těžit z vysokých taktů při celkově neúplné zátěži procesorů či neschopnosti aplikace využít všechna dostupná jádra, ale zatímco i dle testů Intelu tak mají oproti konkurenci náskok přinejlepším 9 procent, při maximálním vytížení všech jader naopak ztrácí daleko víc.
Troy Severson také nezapomněl poukázat na to, že v herních testech se ukázal 8jádrový Core proti 12jádrovému Ryzenu, a přesto Intel vyhrál. To můžeme vedle poukazování na reálnost a nereálnost benchmarků pokládat za další malou manipulaci, která má sdělit, že AMD ve hrách neuspělo ani se čtyřmi jádry navíc. Kdo se ale vyzná, pak jistě dobře ví, že v dnešních hrách už je zcela jedno, jestli jde o 8C/16T procesor, nebo o 12C/24T, v drtivé většině her bude vyšší počet jader v procesoru Ryzen naprosto bezpředmětný.
