Naše planeta má za sebou asi 4,5 miliardy let existence a už za několik set milionů let po jejím vzniku na ní měl zakořenit život. Je otázka, zda k tomu přispěl nějaký zárodek, který doputoval z vesmíru, ovšem nyní nám půjde o prvotní chemickou reakci.
Vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v MIT se pokusili znovu vytvořit podmínky, které měly na Zemi panovat před dlouhými čtyřmi miliardami let, kdy byla z našeho pohledu mimořádně nehostinná s atmosférou plnou metanu, čpavku a oxidu uhličitého. Do Země se také tehdy velice často strefovaly asteroidy a komety, než byl blízký vesmírný prostor od nich dostatečně vyčištěn. Už tehdy se ale objevily základy života, který prodělal čtyřmiliardovou evoluci.
Ještě před zrodem života, který si takové označení zaslouží, čili nejjednodušších jednobuněčných organismů, tu byly chemické reakce. V jistou dobu se vytvořily organické molekuly jako aminokyseliny a vedle toho také RNA jako základní stavební kameny biologického života a výzkumníci z MIT se zaměřili právě na to, jak se to mohlo stát. Ve své studii se zaměřili především na sulfidové aniony.
Už v období před 3,9 až 4 miliardami let měla silná vulkanická aktivita na Zemi způsobit, že se do atmosféry dostalo vysoké množství oxidu siřičitého. Ten se pak ukládal ve vodě mimo jiné právě v podobě sulfidových anionů. Ve výzkumu z roku 2015 přitom jiný tým vědců zkusil prokázat, že předchůdce RNA mohl být syntetizován ze sulfanu (sirovodík), kyanovodíku a ultrafialového světla, což jsou zdroje, které v době před řadou miliard let byly na Zemi k dispozici. Ovšem problém je ten, že sulfan jako plyn přetrvával především v atmosféře a těžko mohl reagovat pomocí UV světla s kapalným kyanovodíkem.
Zde právě přichází sulfidové aniony, které mohly posloužit stejně jako sulfan. To je založeno na modelech vědců z MIT, kteří jimi analyzovali, zda mohla být vulkanická aktivita taková, aby zvedla koncentraci sulfidových anionů ve vodě na potřebnou úroveň. Ukázalo se, že mohla, a tak přišla na řadu analýza, zda opravdu mohly posloužit v reakci, při níž vznikají "biologické molekuly". Pokus byl úspěšný a vzešly z něj ribonukleotidy, čili základní páry RNA a navíc byl daný proces překvapivě efektivní, neboť molekuly vznikaly s využitím sulfidových anionů asi desetkrát rychleji než se zapojením sulfanu do reakce.
Celý výzkum tak spojil biologii s planetárními vědami a vznikla z něj studie, která vědce možná navedla na správnou cestu při hledání původu života na Zemi.
