Vědci v RIKEN Cluster for Pioneering Research a RIKEN Center for Emergent Matter Science pracují na vývoji organických solárních panelů. Ty byly dosud v praxi takřka nepoužitelné, to se ale nyní začíná měnit.
Vývoj nových technologií není jednoduchý a trvá nějakou dobu. To, co před pár lety mohlo vypadat jako beznadějná nepoužitelná technologie, může dnes vypadat mnohem lépe. To se týká i velmi tenkých organických solárních panelů. Na nich už nějakou dobu pracují vědci v RIKEN Cluster for Pioneering Research a RIKEN Center for Emergent Matter Science. Organické panely by mohly přinést několik výhod, jako je malá tloušťka, vyšší výkon na hmotnost (bohužel menší na plochu) nebo nižší cenu. Bohužel mají i několik závažných problémů. Efektivita se doposud pohybovala někde kolem 10-12 %, což je lehce nad polovinou klasických solárních panelů. Dalším a prozatím největším problémem je velmi nízká životnost organických panelů.
Vědci z RIKENu zkusili vlastnosti vylepšit tím, že na vrstvu z polymerních polovodičů umístili ještě jednu vrstvu z akceptoru bez fullerenu, který má zajistit lepší tepelnou stabilitu. Tyto dvě vrstvy navíc po prvotním zahřátí na 90 °C ještě jednou zahřáli až na 150 °C. Tím se stabilizovalo rozhraní mezi oběma vrstvami. Výsledný organický solární panel dosahuje 13% účinnosti, což sice není mnoho, ale vzhledem k výhodám, jako jsou např. nižší cena, se to dá přežít. Také výdrž se zlepšila a degradace dosahuje 5 % po 3000 hodinách (125 dní) běžných povětrnostních podmínek (slunce, voda, kyslík ve vzduchu). Pochopitelně, ani to není žádný zázrak, nicméně to ukazuje, že dalším vývojem by se mohla dokončit použitelná nová technologie např. pro některé wearables nebo robotiku.
