Už jen 5 dní zbývá do toho, kdy se možná evropský internet obrátí naruby. EU si totiž chystá vysoce kontroverzní Články 11 a 13, které mohou do značné míry ovlivnit to, co budeme moci na webu dělat i existenci nejednoho webu.
O Článcích 11 a 13 jsme toho už napsali hodně. Jde o snahu EU "vylepšit" práci s copyrightem na internetu, problémem však je, že tato nařízení jsou poněkud přitažená za vlasy a v důsledku se může evropský internet přijetím těchto zákonů dramaticky změnit. EU totiž chce, aby za zobrazení článků v agregátorech, což je služba médiím, kterým se tu obvykle bezplatně ukazují odkazy na jejich články, neplatilo médium agregátoru (jako za reklamu), ale naopak agregátor médiu. Prý má být zobrazení nadpisu a perexu porušením autorských práv (jen tak pro zajímavost, agregátory fungují na dobrovolném(!) přihlášení médií v případě Google News, případně opět na dobrovolném(!) zveřejnění RSS kanálu).
Další článek pak vyžaduje po webech, aby kontrolovaly vše, co uživatel na web nahraje, což je finančně neúnosné (jen provoz Content ID na YouTube stojí desítky milionů USD ročně) a stejně to ještě nikomu pořádně nefunguje. Výsledkem tak může být ohrožení existence mnoha webů, které stojí na principu uživatelského obsahu. Málokdo bude riskovat obrovské pokuty v případě, že by nějaký uživatel nahrál něco, co je chráněno copyrightem. Hrozí tak zánik diskuzních fór, diskuzí pod články, Google sám "hrozí" vypnutím YouTube pro EU. A nyní se k hrozbám přidává i Wikipedia.
Konkrétně jde o německou, dánskou, slovenskou a také českou mutaci oblíbené encyklopedie, která dnes na protest proti Článku 11 a 13 zobrazuje jen černou stránku varující před těmito kontroverzními nařízeními a k obsahu se tak nedostanete. Chce tak upozornit na hrozící omezení svobody projevu na internetu. Tak uvidíme, zda se připojí i ostatní velké organizace a také na protest nevypnou přístup, aby se na hrozící problém upozornilo. Vypnutí Facebooku nebo některých služeb Googlu by veřejností jistě zamávalo.
Celá direktiva je však především o tom, aby velké společnosti dál umožňovaly nahrávání obsahu (o ochranu práv autorů jako takovou vlastně ani nejde) a preventivně místo pokut platily nemalé "výpalné" podobně, jako je tomu u nás s poplatky organizaci OSA za datové nosiče. Ohrozí to však střední a menší weby, které si něco takového nebudou moci dovolit a uživatelský obsah patrně zakážou, stejně jako přijdou o nemalou návštěvnost z agregátorů, což je může finančně ohrozit. Takže ve výsledku můžeme u mnoha médií v rámci záchrany sebe sama čekat ještě více reklam, bulvárních článků a clickbaitu. Finální hlasování o budoucnosti evropského internetu proběhne už za 5 dní, v úterý 26. března.
