Nyní si asi řeknete, že něco tak drahého a možná i složitého se nikdy nemůže stát spotřebním zbožím. Nicméně ceny digitálních fotoaparátů v posledním období výrazně poklesly a někteří výrobci se již dostaly pod hranici 10 tisíc. korun (a méně honosné modely lze pořídit dokonce i za polovinu této částky).
Digitální fotoaparáty byly zpočátku považovány za přepych a nebo také hračky (pro ty, co nevědí co s penězma
:-
). V současné době se především podstatně zlepšily technické parametry a tím také rozšířila nabídka - od těch profesionálních, přes poloprofesionální až po ty nejlevnější. Přičemž velké rezervy jsou ukryty na Taiwanu. Pokud bychom sledovali vývoj zájmu o tuto komoditu, docházíme k zajíma
v
ému zjištění. V období jednoho roku (1998 ÷ 1999) došlo k nárůstu dodávek o 500 procent. Proto také tato oblast přitáhla zájem mnoha firem. Z původních zhruba šesti firem na začátku roku 1999 (z nichž mnohé nedosahovaly ani produkce 10 tisíc ks/měsíčně) s
e
v prvním kvartálu 2000 zvedl počet firem na 17 (s měsíční výrobou cca 60 tisíc a některé dosáhly i 100 tisíc kusů).
A takto vzniklá konkurence již nastoluje podmínky pro cenová snížení. Výrobci se snaží snižovat náklady na výrobu a kromě jiného prorazit
s opravdu low-end kamerami se
350 kpixely (350 000 pixely). Naproti tomu vzniká kategorie 1 M (1 milión pixelů), kde prozatím není cenově tak těsno. Počátek roku 2000 dává velmi zabrat výrobcům CCD snímačů, kteří nedostatečně pokrývají požadavky. Zde se objevují dva další (zajímavé) trendy. Jednak z nedostatku snímačů pro low-end trh se objevují přístroje s parametry 800 kpixelů, ale ty bohužel nadále nejsou schopny cenově konkurovat a tak ustupují do pozadí. Ale nedostatek CCD snímačů je částečně suplován
snímači CMOS. Jejich působnost (procentuelní prodej) je sice zpočátku malá, časem se však předpokládá zhruba jejich poloviční podíl v kategorii low-end (která je
- prozatím - pro CMOS dominující).
Taiwanští výrobci stále zvyšují svou produkci, porovnáme-li zv
ýšení mezi dvěma loňskými kvartály dosahuje navýšení okolo 20-ti procent. Což je velmi potěšující. A již je možné nabídnout zákazníkům různě tvarované modely, což dokazují i následující fotografie. Také není výjimkou barevná škála, což je krok k tomu, aby
se zákazník nechal zlákat určitou barevnou kombinací.
A co takhle stativ v obdobném barevném lad
ěn
í jako je samotný fotoaparát?
A pokud by snad někomu nevyhovoval zažitý tvar, tak si může pořídit např. i takovýto puk (tak se říkávalo radiovému přijímači
obdobného tvaru
). Takže situace na digitálním trhu vypadá optimisticky a třeba se dočkáme ještě dalšího rozšíření již velmi brzy.
Zdroj
