Pokud by se přihodilo, že v jednom z blízkých hvězdných systémů se vyvinul inteligentní život, jehož zástupci budou mít zájem o vesmír kolem sebe a techniku srovnatelnou s naší, pak by mohli z jednoho ze 1004 míst najít známky života přímo na Zemi.
Pro nás je Země stále jediné těleso ve vesmíru, o němž bezpečně víme, že na něm vznikl život, jak jej známe. Je tak pro nás přirozené hledat podobný život na cizích planetách či měsících, ovšem co když budeme uvažovat z pohledu potenciálního mimozemského pozorovatele? Bude mít ten šanci s využitím prostředků na podobné technické úrovni, jako je ta naše, detekovat život na Zemi? Dle nové studie to možné je a dokonce existuje na 1004 blízkých hvězd a jejich systémů, které pro to představují vhodné místo.
Jak se dalo očekávat, jde především o pozici a orientaci naší roviny ekliptiky, což znamená, že Země z pohledu daných 1004 hvězdných systému jednou za náš rok přejde přes tvář Slunce. Jde tak prostě a jednoduše o tranzitivní metodu hledání exoplanet, jakou využíval dnes už mrtvý teleskop Kepler a dále využívá jeho nástupce TESS americké NASA.
Autoři studie, Lisa Kaltenegger a Joshua Pepper (Cornell University a Lehigh University) tak obrátili danou podmínku pro sledování tranzitivní metodou naruby a podívali se na to, z kolika blízkých systémů lze sledovat přechod Země přes Slunce. Označení "blízký" v tomto případě znamená vzdálenost 300 světelných let všemi směry, čili v podstatě jde o rozšíření průměru naší ekliptiky a započtení těch systémů, které spadají do tohoto úzkého prostoru.
Ovšem ne všechny hvězdy v této oblasti vyhovovaly požadavkům. S využitím katalogu právě z programu TESS byly vyloučeny ty, které už mají svou hlavní část života za sebou a plují vesmírem třeba jako bílí trpaslíci. Zbylo tak 1004 hvězd, které by mohly ve svém systému podporovat nám známou formu života a z nich má 508 výhodné postavení, které dává možnost sledovat přechod Země přes Slunce v trvání alespoň 10 hodin. V celém seznamu ale existují pouze dvě hvězdy, v jejichž systému byly nalezeny exoplanety, ale to samozřejmě neznamená, že zbylé žádné nemají. Jde spíše o to, že se je zatím nepoštěstilo najít.
Co by ale cizí astronomové mohli o Zemi díky jejímu přechodu přes tvář Slunce zjistit? Mohli by relativně přesně odhadnout její velikost a vzdálenost od Slunce a pokud by měli ekvivalent teleskopu JWST, který snad už příští rok poletí do vesmíru, zjistili by přítomnost vody, metanu, fosfanu a dalších sloučenin, jež ukazují na přítomnost života.
