Neustále opakovaný nesmysl, který si zřejmě všichni oblíbili. Architektura ATI není supersklaární, ale VLIW. Superskalární architektura využívá HW dekodování závislostí mezi instrukcemi pakticky on-fly. Toho jsou schopny pouze chipy nVidie a je to také důvod, proč jsou větší.
VLIW architektura Radeonů vyžaduje, aby jim byly instrukce předány již v předžvýkaném stavu, což je třeba zajistit compilerem. Protože chip nemusí řešit závislosti mezi instrukcemi, může být menší a levnější, ale tento přístup klade vysoké nároky na compiler a použitý scénář. Například při čistě skalární povaze úlohy bude mít VLIW architektura Radeonů problémy s efektivitou.
Existuje jistá minoritní skupina definic, které architekturu VLIW zahrnují do pojmu superskalární. Protože je tento přístup výrazně menšinový, bylo by záhodno, když už chceme používat termín superskalární, nazývat Radeony jako VLIW static superscalar.
