milansurkala

Milan Šurkala

SHW

dnes 08:24 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pavel Matějka Je to logické. Nemusí to být kvůli tomu, že je něco až tak moc potřeba řešit, ale také kvůli tomu, že strach se dobře zpeněžuje. Vidíme, jaký strach lidé stále mají (tato diskuze je toho důkazem), tak se vůbec nedivím tomu, že se společnosti snaží tohoto strachu finančně využít. Byly by hloupé, kdyby se nesnažily.

Čísla bohužel nemáme a asi se je nikdy nedozvíme. Kdyby měl ale 12V-2x6 aspoň trochu podobný problém jako 12VHPWR, tak tu máme úplně jiný počet případů, než jaký máme, vzhledem k tomu, kolik se prodalo karet s 12VHPWR a kolik s 12V-2x6. Zatím drtivá většina nových případů z posledních let měla v systému někde 12VHPWR nebo redukci.

Stále čekám, že tu někdo dá odkaz na nějaký významný seznam případů, kdy to bylo prokazatelně celé nativně na 12V-2x6. Většina dosud dodaných "důkazů" buď nespecifikovala všechny součásti, nebo se zjistilo, že tam bylo 12VHPWR/redukce. Ano, pár případů na patrně nativním 12V-2x6 je, zásadní otázkou je to, jak moc - ono totiž najdete na internetu i spousty případů roztavených 8pinů, kteří tu mnozí hodnotí jako lepší řešení.

Milan Šurkala

SHW

včera 18:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Belka Zase 2 roky starý zdroj řešící 12VHPWR a ne 12V-2x6. Nespamujte pořád tím, co Vám bylo už dávno vyvráceno. Dodejte něco, co se týká revidovaného 12V-2x6, ne 12VHPWR, který všichni víme, že byl průser. To Vám přece vůbec nikdo nepopírá. Řešme to, jestli je průser i 12V-2x6, to ale nedokážete neustálým odkazováním na průsery 12VHPWR, což je trochu odlišný systém.

Jestli budete stále takto spamovat, čeká Vás další ban, opět dvakrát delší než ten předchozí.

Milan Šurkala

SHW

včera 16:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Belka "Nehlede na to ze vetsina lidi ma doma starou verzi toho kabelu a toho konektoru za ty posledni roky co se to prtodava, tihle lidi jako maji delat co?"

Úplně totéž, co by se stalo, kdyby se přišlo s náhradním řešením za 12V-2x6, tedy úplně jiným konektorem. Nějak nevidím rozdíl v tom, co by ten člověk musel dělat, když bude potřebovat vyměnit 12VHPWR za 12V-2x6 nebo 12VHPWR za nějaký nový standard, se kterým byste byl spokojen. V obou případech by to musel vyměnit.

Milan Šurkala

SHW

včera 13:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@niggurath Příčina se (do značné míry) vyřešila uvedením 12V-2x6. Tohle je ještě něco navíc pro ty, kterým to nestačí.

Milan Šurkala

SHW

včera 13:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Belka Zase spamujete? Tohle je 2 roky staré video týkající se 12VHPWR a ne 12V-2x6.

Milan Šurkala

SHW

30. 4. 2026 14:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt "Viete zmysluplne vysvetliť, v čom spočíva, okrem trošku zväčšeného kufra?"

O 5 cm delší rozvor na úrovni nedávných vozů nižší střední a střední třídy, o 5 cm větší šířka, o 10 cm větší výška, o cca 100 litrů větší kufr např. na úrovni i30 Fastback. Mně to na tak malé auto přijde praktické až až.

"S cenou od približne 25 000 eur, dojazdom až 455 km"

Nevím, co k tomu říci. Nejdřív reagujete na mně, teď něco vytýkáte VW. Na tohle si běžte stěžovat na marketingové oddělení VW. Já na to upozornil správně.

"Chcem tým povedať, že chválite niečo, čo fakt netreba chváliť, lebo je to dnes štandard."

Já to chválím? Že napíšu, že Life má adaptivní tempomat, neznamená, že to chválím.

Milan Šurkala

SHW

30. 4. 2026 14:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz Ano, je to sice jen 4metrové auto, ale ty míry jsou tam, kde bychom to nedávno považovali za docela luxus. Přece nebudeme tvrdit, že do Chorvatska se dá jet jedině v S-Class. Když si vezmu, že jsem do Chorvatska i jiných zemí jezdili ve čtyřech v Primeře, která měla stejný rozvor, kufr jen o 60 litrů větší a byla o 10 cm užší, a nepřišlo mi, že by se to nedalo, tak v tom nevidím moc problém, nemluvě o tom, že to Polo bude výrazně tišší a komfortnější.

Milan Šurkala

SHW

30. 4. 2026 08:29

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz Do Chrovatska s tím nevidím moc problém. Rozvor to má 2600 mm, to byl na přelomu století rozvor vozů střední třídy. Široké je to také více než dost, přes 1,8 metru nemá ani moje auto střední třídy (jasně, má to širší dveře kvůli bezpečnosti, ale i na šířku to vevnitř nebude malé). A kufr přes 440 litrů jakbysmet.

Milan Šurkala

SHW

29. 4. 2026 19:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jirka-77 Viděl jsem nějaké testy a nějaké trochu vyšší hodnoty byly akorát v oblasti nohou (u chodidel), a to stále řádově pod normami pro běžné prostředí (v autě v oblasti trupu bylo dokonce méně než mimo auto - takže jestli desítky let jsme schopni snášet běžné prostředí, není důvod, abychom měli problém se srovnatelnými hodnotami v autě). Netestovali ale více různých frekvencí, kde by mě zajímalo, zda by to bylo jinak.

Milan Šurkala

SHW

27. 4. 2026 13:29

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Cemada To nevíme jistě, vypadá to na denní bázi, když se to propadá každým dnem (nebo nějaký krátkodobý plovoucí průměr).

Milan Šurkala

SHW

27. 4. 2026 12:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Don Q Pokud výrazně stoupne celý trh, i pokles tržního podílu může být stále růstem.

Milan Šurkala

SHW

27. 4. 2026 10:12

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Cemada "Pokud v tom žebříčku není uměle nastrčený, tak to bude jen výkyv v určitém období."

Tak jasně, že je to výkyv v určitém období. Začalo se to totiž právě prodávat. Teď si to nakoupili ti, kteří to chtěli, takže to udělá ten vrchol a pak to poklesne, protože většina těch, kteří to chtěli, to koupili v těch prvních dnech. Např. dnes už je to na 17. pozici, včera to bylo 11.

Milan Šurkala

SHW

26. 4. 2026 10:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pavel Matějka Jj, četl jsem ho. Vidím to podobně, ostatně na totéž jsem upozorňoval v plné recenzi toho notebooku. Ty procesory jsou už mnohdy tak efektivní, že závisí na věcech, jako je hlasitost reproduktorů nebo jas obrazovky.

Milan Šurkala

SHW

26. 4. 2026 08:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pavel Matějka To zásadně závisí na jasu obrazovky. Nicméně by mě opravdu zajímalo, jak můžete na Ryzenu dosáhnout takové výdrže, když třeba můj 8845HS se i v tom nejúspornějším režimu když naprosto nic nedělá, nedostane pod 3,5 W (jen a pouze procesor).

Milan Šurkala

SHW

24. 4. 2026 16:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martes "Tento Ryzen alespoň přináší oproti ostatním specifickou feature, kterou jiný procesor na trhu nemá."

No to ano, problém je v tom, když se to u jednoho hodnotí jinak než u druhého. U Intelu se hodnotí přínos nehledě na feature (to vidíme např. u procesu 18A, řeší se praktický přínos a ne to, že má několik technologických novinek, které nikdo jiný nemá), u AMD se hodnotí feature nehledě na výkon (tu se najednou technologické novinky vyzdvihují, ačkoli to nemá valného přínosu a přináší to i nemalá negativa v podobě ceny a spotřeby).

Ostatně jde to vidět i u té 14900KS. Když něco podobného udělá AMD (např. 9850X3D), tak to špatně není. U Intelu ano.

Milan Šurkala

SHW

24. 4. 2026 07:12

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martes V podstatě ano. Jenže kdyby to takto představil Intel, hned by se tu na něj snesla kritika ze všech stran. Tomu se nejlepší procesor za ústupky v těchto oblastech neodpouští, AMD ano.

Milan Šurkala

SHW

24. 4. 2026 07:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@kutil05 To "Spolu s recenzí na Guru3D..." není jedna, ale tři recenze. To znamenalo, že ty dvě předchozí ještě spolu s recenzí Guru3D posloužily k posouzení aplikačního výkonu (právě aby tam bylo ještě více dat a bylo to průkaznější). Nicméně je pravdou, že je to poněkud nejednoznačné, takže to posléze upravím.

Nicméně nechápu, jak to, že aplikační výkon otestuje herní web, ovlivní naměřené hodnoty. To jako 9950X3D2 se u Tomshardware rozhodne překódovávat video rychleji, než když je testován u Guru3D, nebo jak si to mám vyložit?

Milan Šurkala

SHW

23. 4. 2026 16:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@kutil05 Já se s Vámi nechci hádat. Nikde jsem nenapsal, že to je herní procesor, ale vím, že Vás nepřesvědčím, když jste si vymyslel nějaký konstrukt, že záleží na nějakém pořadí a počtu znaků. Myslete si, co chcete, když Vás to udělá šťastným. Pokud mi nechcete ukázat, kde jsem napsal, že je 9950X3D2 herní procesor, nenamáhejte se ani odpovídat. Já vím, co jsem napsal.

Milan Šurkala

SHW

23. 4. 2026 09:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@kutil05 A kde se v aktualitě píše, že jde o herní procesor? To, že jde o pracovní procesor, automaticky znamená, že se nesmíme podívat na jeho výkon ve hrách?

Milan Šurkala

SHW

23. 4. 2026 08:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pavel Matějka O nic, jde o souhrn výsledků prvních recenzí. Nicméně mě napadá, zda bychom tu viděli podobnou reakci, kdyby Intel představil procesor v průměru o 1 % rychlejší ve hrách, o 3 % v aplikacích, stál však 30 % více a měl o 25 % vyšší spotřebu v aplikační zátěži.

Milan Šurkala

SHW

22. 4. 2026 20:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 Nejlepší je neblbnout a netlačit to, co se nedá technologicky a energeticky dobře stihnout.

Bude to muset být nějaký rozumný mix JE, FVE, VTE a úložišť včetně posílení soustav, aby OZE mohly více spolupracovat na celoevropské úrovni. Vodík také, ale ne pro dopravu, ten spíše pro průmysl. Každopádně nezapomínejte na to, že zákaz ICE za 10 let znamená, že teprve začneme prodávat 100 % EV. Jenže při 20+leté životnosti aut to znamená, že ta poslední běžná ICE auta zmizí ze silnic někdy okolo 2055-2060. Takže ty stavy, které jsme tu popisovali, musí být dořešené tak za 30-35 let.

V ČR rostou prodeje EV cca 47-54% ročně (podle toho, jakou regresi zvolíme). Ty nám říkají, že 100% podíl by EV měla dosáhnout už v roce 2032-2033, což si nemyslím, že se stane (dle mého názoru nárůst poleví). Nicméně pokud použiju toto číslo, dle mé simulace bychom 25% podílu EV na silnicích mohli dosáhnout cca v roce 2036-37, 50% podílu pak 2043-44 (to budeme potřebovat ten 1 Temelín navíc proti dnešku). 99+% podíl mi vychází na rok 2059.

Milan Šurkala

SHW

22. 4. 2026 10:36 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 Nemyslím si, a to i přesto, že i baterková auta mají velké problémy, které tu straší. Vysvětlím proč. Uvědomte si, že u obou koncepcí je vstupem elektřina. Když vezmeme ČR, už nyní máme problém s tím, že se staneme importní zemí a nebudeme mít dostatek elektřiny, a to i bez elektromobilů, natož s nimi. Nové JE nebudou schopny nahradit ani ty stávající a ukončené uhelky. Takže bychom potřebovali ještě nějaké JE navíc, abychom vůbec vyráběli tolik elektřiny, jako dnes. Už to je nereálné. Kvůli baterkovým EV bychom potřebovali asi 2-2,5 Temelína nad dnešní stav. To už je opravdu sci-fi. A na vodíkové EV bychom jich potřebovali asi 5-7. Já jsem optimista, ale pokud nejsme schopni ani dorovnat dnešní stav, vůbec si nedokážu představit, jak bychom mohli vyrobit ještě dalších 5-7 JE nad dnešní stav, tedy celkem takových 9-11 JE (5-7 pro vodík, 2 pro náhradu dnešních JE, 2 pro náhradu dnešních uhelek).

S tím souvisí další problém. Cena. Oba pohony mají na vstupu elektřinu. Jenže vodíkové EV jí na vstupu potřebuje 2,5krát více, takže vstupní cena tohoto je 2,5krát vyšší. A to ještě musíte zaplatit to vodíkové kolečko. To už spíše vidím výhodu v těch přebytcích, kdy ta cena může být i záporná, ale to se zase dostáváme k tomu, že jich nebude mnoho, resp. přebytkem by muselo být skoro vše. Když si vezmu, že v přebytcích by muselo být cca 100 TWh, tak aby to dávalo smysl, muselo by být přebytkem skoro všechno od března do listopadu, jinak nevím, jak jinak by to mohlo vyjít. A to už se bavíme o tisícovkách km2 solárů. A mít to v JE, tak to už si vůbec neumím představit, jak bychom jich tolik mohli postavit, viz odstavec výše.

A samotné vodíkové auto nepřináší snad kromě rychlejšího tankování (a to je ještě s otazníkem) žádné výraznější výhody:

1, Hmotnost. Stovky kg, které se ušetří na baterce, se z nemalé části naženou stovkami kg vodíkového pohonu.

2, Spolehlivost. K tomu, co se může u obou koncepcí pokazit na elektrické části, musíme přidat vše, co se může pokazit na vodíkové části.

3, Životnost. Máme omezenou životnost baterky u obou, k tomu přidáváme neméně tak omezenou životnost palivového článku. Takže tu máme rovnou riziko drahé výměny dvou součástek, kde se bavíme o vyšších pěticiferných nebo nižších šesticiferných částkách.

4, Praktičnost. EV má baterku pod podlahou = možnost variabilního interiéru a frunku. Vodík potřebuje někam nacpat celé to vodíkové kolečko a z něj především tu nádrž. Takže obří 5metrová Toyota Mirai má 272litrový kufr (jako krátká Felicie). Zatímco normální CR-V má za druhou řadou sedadel po střechu přes 1100 litrů, vodíkové 700 litrů. 400 litrů je pryč. Vždyť se na to podívejte https://automobiles.honda.com/-/media/Honda-Automobiles/Vehicles/2026/cr-v-fcev/Feature-Blades/Electrification/Hydrogen-Fueling/MY26_Honda_CR-V-FCEV_Features_Electrification_Hydrogen-Fueling_Fuel-Cell-Stack-Technology.jpg?sc_lang=en nebo tady https://hips.hearstapps.com/mtg-prod/65f9f8dc85e36d0008587d06/012-2025-honda-cr-v-efcev-first-drive.jpg. Tahat tohle v kufru fakt není budoucnost.

5, Infrastuktura. Elektřinou si to nabijete na normální nabíječce, při stání u obchodu i doma. Někdo, kdo si od jara do podzimu nabíjí EV z vlastních zdrojů, Vám pro vodíkové auto asi nepůjde.

6, Bezpečnost. Ke kontroverzním bateriím, jejichž odolnost vůči požáru se sice zlepšuje, ale pořád není 100%, přidáme rizika, která přináší vodík. Nemluvě o jeho problematických vlastnostech - úniky, reakce s jinými materiály.

7, Materiály. Potřebuje sice podstatně méně materiálů pro baterku, na druhou stranu pro palivový článek potřebujete hodně platiny (násobně více než ICE do katalyzátoru).

A určitě jsem na něco zapomněl. Vodík se neprosadil ne proto, že by ho neprotlačovali politicky (např. vinit za to EU je nesmysl, protože ta ho protlačuje, a on se neprosadil celosvětově), ale proto, že to opravdu pro toto použití není optimální technologie, viz body výše.

Takže ne, není to smysluplné. Taky jsem si to myslel, dokud jsem si nezjistil trochu více detailů o tom, jak to funguje, a dokud jsem nezačal trochu více počítat. Od stolu to totiž na první pohled vypadá docela krásně.

Milan Šurkala

SHW

21. 4. 2026 20:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 1, Není to tak jednoduché. Těch přebytků nebudete mít tolik, aby se kvůli tomu stavěla infrastruktura pro tak malé množství aut. To je ten problém. Pokud máte přebytky pro desítky tisíc aut, nikdo Vám kvůli tomu nebude stavět čerpačku na každém kroku. Což Vám zase sníží zájem o ty vozy na nadšence.

2a, Vy jste to vůbec nečetl. Kde píšu o tom, že palivový článek je těžký jako baterie? Ten váží cca 50 kg. Problém je v tom, že celá ta vodíková soustava má stovky kg. Vodíkové CR-V je o 450 kg těžší než to benzínové, to je bohužel fakt (tedy skoro tolik, kolik by vážilo to elektrické). Spalovací auto na vodík rozhodně nebude těžké jako běžné spalovací auto, protože musí mít vodíkovou nádrž. Už na 6 kg vodíku má nádrž cca 90 kg. Jenže viz bod 2b a ten nesmysl, že "účinnost převodu nás nezajímá". Ta nás sakra zajímá, protože kvůli té mizerné účinnosti spalovacího motoru už nebudeme potřebovat 6kg nádrž, ale 15kg. Třeba 12,4kg nádrž do vodíkového náklaďáku má cca 60 cm v průměru a je 1,9 metru dlouhá, váží 210 kg. Kam to chcete do toho auta dát? To je přes půl metru krychlového, tedy ekvivalent velikosti kufru Octavie. 15kg nádrž by měla ještě o něco více a vážila by pravděpodobně okolo 250 kg bez vodíku. Znova, kam to chcete dát?

2b, Účinnost převodu nás zajímá sakra hodně i z dalšího důvodu, protože s každým snížením účinnosti ty malé přebytky, které máme, budou aplikovatelné na ještě méně aut. Jestli budu mít přebytky třeba pro 50 tisíc aut s palivovým článkem, tak stejné množství vodíku mi vystačí na 20 tisíc aut s vodíkovým spalovacím motorem. A problém z bodu 1 se stane ještě citelnějším.

3, Myslíte, že ta baterie tam je pro legraci? Kdyby tam nebyla potřeba, jistě by tam nebyla. Palivový článek totiž neumí regulovat výkon dostatečně rychle. Nebudete čekat několik sekund, než Vám navýší výkon a naopak, zároveň změny výkonu snižují už tak nízkou životnost. Palivový článek potřebuje zahřát, takže při studeném startu má jen velmi malý výkon. Efektivní je jen v úzkém spektru zatížení, takže kdybyste ho přinutil pracovat v různých režimech zatížení, byl by neefektivní = vyšší spotřeba. Stejně tak byste se bez baterie zbavil rekuperace = vyšší spotřeba. Takže ve výsledku výrazně vyšší spotřeba, zase méně aut, pro které by ten přebytkový vodík stačil, menší dojezd nebo ještě těžší nádrž, aby to alespoň trochu někam dojelo...

Milan Šurkala

SHW

20. 4. 2026 18:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz "tam vám podle mě uteklo jedno desetinné místo"

Ano uteklo. Omlouvám se.

"No realita je, že se omezuje skoro polovina toho produktivního času v případě větrných parků ve Skotsku"

Našel jsem si data pro skotské větrné elektrárny po 30 minutách pro celý rok. Pokud to nastavím tak, že přesně polovinu doby budou vypnuty kvůli přebytku, tak v těchto přebytcích budu mít 23,4 % z celkové vyrobené energie.

4 GW ve větru ve Skotsku udělají řekněme těch 15 TWh, takže to jsme na 3,5 TWh v přebytcích. Tam by to už asi nějaký ten smysl mít mohlo. Pro elektromobily by to zvládlo tak 1,2 milionu aut (více než třetinu vozového parku), pro vodík jsme na méně než půl milionu (něco pod jednu šestinu).

Původně ale byla řeč o solárech na střechách supermarketů a paneláků, a takové přebytky jsou už prostě příliš malé.

Milan Šurkala

SHW

20. 4. 2026 11:39 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz No právě, u toho vodíku vidím smysl spíše v tom teplárenství než dopravě. Pokud jde o ty přebytky, tak si musíte uvědomit, že to nebudou zas tak velké hodnoty, jak se může na první pohled zdát. Pokud výkon omezujete polovinu času, ani zdaleka to nemusí znamenat, že Vám takto zůstane polovina energie.

Teď jsem si tu jen tak udělal simulaci s ohledem na měsíce (pro vysvětlení konceptu). Evropská solární produkce čtyř států. Medián 13,4 TWh za měsíc, tedy jestli to má být omezováno polovinu doby, máme to 6 měsíců, a to duben-září. Jenže přebytek je to, co jen nad těch 13,4 TWh, takže nejsilnější červenec nám nechá jen 19,9-13,4 = 6,5 TWh. Takový duben se sice počítá k té polovině, kdy omezujeme produkci, ale se svými 15,2 dává jen 15,2-13,4 = 1,8 TWh v přebytcích. Takže z produkce 150 TWh ročně sice 6 měsíců v roce máme přebytky, ale ty jsou jen necelých 26 TWh, tedy šestina.

Takže 4GW park nám dá cca 3,2 TWh za rok (ekvivalent cca 40MW SMR) a z toho tak šestina mohou být ty přebytky, takže cca 0,55 TWh. Jestli to uložíme do vodíku, kde potřebujeme asi 55 kWh/100 km, tak to máme cca mld km. Jestli auto ujede v průměru 13 tisíc km ročně, tak jsme na 77 tisících aut, cca 1,2 % vozového parku z přebytků. Pokud bychom vzali celou solární instalovanou kapacitu ČR, tak jsme na cca 2,5-3 % z přebytků. Kde vezmeme těch zbývajících 97 %?