milansurkala

Milan Šurkala

SHW

dnes 11:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Dilinozravec A nejde to nainstalovat přes Windows Store? U nás se taky nedá nic nainstalovat přes instalační soubory, ale přes Windows Store to jde.

Milan Šurkala

SHW

9. 10. 2026 19:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@bRUM23 Základní problém je v tom, že aplikujete poznatky z jedné kategorie na jinou a předpokládáte, že se to bude chovat stejně. Pokud je věc černá, kulatá a z gumy, říká se jí pneumatika, ještě to neznamená, že má stejné vlastnosti. Jinak se chová pneumatika na traktor, jinak zimní pneu na Kodiaqa a jinak letní pneu na Ferrari. Že se peče telefon, takřka nic neříká o tom, co se bude u bezdrátového nabíjení dít na autě.

Zkusme se na to podívat trochu v detailu. Neberme to jako naprostou pravdu, ale nechal jsem 3 AI se hádat a reagovat na názory těch druhých, až z nich vypadl tento konsenzus. Pro nás to tak může být alespoň zamyšlení, proč jsou tyto dvě technologie (bezdrát u telefonu a bezdrát u auta) efektivitou úplně někde jinde, a proč jedno nelze vztahovat na druhé:

Cituji: "Bezdrátové nabíjení elektromobilu dosahuje ~90–93 % ze sítě do baterie a blíží se kabelu (AC ~90–95 %). Telefon dává typicky 50–70 % proti ~80–90 % po kabelu. Princip přenosu je stejný (rezonanční induktivní vazba), rozdíl dělají parametry a kompromisy konstrukce:

Vazba (k) vs. jakost cívek (Q): k = M/√(L₁L₂) je podíl magnetického toku, který projde přijímací cívkou. Závisí na poměru mezery k průměru cívky a na zarovnání. Q = ωL/R je poměr uložené a ztracené energie. R zahrnuje ztráty ve vinutí při vysoké frekvenci (skin efekt a efekt blízkosti, potlačené vinutím z vf lanka), ve feritu a v okolním kovu. Účinnost samotné vazby určuje U = k·√(Q₁Q₂), přičemž η ≈ 1 − 2/U.

Telefon: k ~0,3–0,7, Q ~20–100 (tenká přijímací cívka u kovu). Vazba vychází ~90 % při dobrém zarovnání, ~75–80 % s posunem nebo krytem.

EV: k jen ~0,1–0,3 kvůli mezeře 10–25 cm, ale Q ~200–500 (velké cívky z vf lanka, ferit, stínění). Vazba vychází ~94–97 %.

U dobře položeného telefonu tedy cívky nejsou hlavním zdrojem ztrát. Většinu ztrát způsobuje zbytek řetězce.

Fixní ztráty: řízení, komunikace a usměrnění jsou při 5–15 W podstatný podíl výkonu, při 3,7–11 kW zanedbatelné.

Napětí a proud: telefon pracuje s nízkým napětím a relativně vysokým proudem, takže dominují ztráty I²R. EV na 400–800 V přenáší stejný výkon menším proudem.

Výkonová elektronika: EV používá optimalizované měniče SiC/GaN s účinností ~97–99 % na stupeň. Levné podložky a adaptéry mají horší komponenty a víc ztrátových stupňů.

Zarovnání: posun o 1 cm je u cívky ~4 cm velký zlomek, u podložky ~40 cm zanedbatelný. Qi2 to řeší magnety, EV parkovací asistencí. Ani u EV však tolerance není neomezená.

Okolní kov: cívka telefonu leží těsně u desky, baterie a rámu, kde vznikají vířivé proudy. EV má prostor pro ferit, který vede magnetický tok, a hliníkové stínění.

Teplo: telefon nemá kam teplo odvést a kryt ho izoluje. S teplotou roste odpor mědi a telefon škrtí výkon, čímž roste podíl fixních ztrát. EV odvádí teplo mimo baterii.

Norma: SAE J2954 předepisuje minimální účinnost ≥ 85 % (≥ 80 % při posunu), Qi historicky žádnou nevyžadoval."

Milan Šurkala

SHW

8. 10. 2026 16:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@bRUM23 No počkat, to jsme si nerozuměli, já mluvím o efektivitě grid-battery, ne cívka-cívka.

90% (Empa - Communication - Induktives Laden)
90-93% (https://energy-solutions.co/articles/sub/wireless-ev-charging-inductive-2026)
88-93% (https://www.witricity.com/blogs/comparing-efficiency.php)
90% (https://ask.porsche.com/gb/en-GB/porsche-wireless-charging/)

Milan Šurkala

SHW

8. 10. 2026 07:14

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@bRUM23 1, Není třeba být na centimetr přesně (pochopitelně čím přesněji, tím lépe). Navíc, už dnešní auta mají asistenty parkování, tak nevidím moc technických problémů v tom, aby si to auto najelo co nejpřesněji na podložku samo. To zvládne i s dnešními technologiemi, natož budoucími.

2, Ztráty má i drátové nabíjení, sice obvykle o něco menší, ale jestli to tady bude třeba těch 1100 W, drát bude mít nejspíš okolo 700 W.

3, Robotické rameno má také několik nevýhod, je hůře použitelné ve volném prostoru. Překáží vedle auta, zatímco tohle před/za autem.

https://video.universal-robots.com/64968570/90519323/eebf0c37e370238c4a5b563029eda9c6/large/revolutionize-ev-charging-with-1-13-thumbnail.jpg

Tyto systémy berou strašně moc místa a omezují množství parkovacích míst. Obvykle vyhrává pohodlnost a osobně si nemyslím, že se robotická ramena prosadí. Drahé a rozměrné.

Milan Šurkala

SHW

7. 10. 2026 14:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@marty_7 No jde spíše o to, že to je karta, která obecně nahrazuje starší kusy, tedy by její podíl měl stoupat. To by se mělo dít i při téměř jakkoli zpomalených prodejích.

Milan Šurkala

SHW

6. 10. 2026 16:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt Ne, jde o celkové náklady včetně paliva. Chybělo tam "i" (odpadají i výměny...). Trochu jsem to přepsal, aby to bylo jasnější a doplnil i tabulku toho, jak k tomu přišli.

Milan Šurkala

SHW

6. 10. 2026 15:05

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt To jste špatně pochopil. Já říkám, že každý test měří něco jiného a u obou testů to "nejvýkonnější" znamená něco jiného.

Cinebench Vám řekne, který procesor je nejvýkonnější pro MT rendering. Naprosto jasně AMD (a dokonce, že je v této úloze naprosto jasně nejlepší AMD, říká i ten Geekbench).

Geekbench Vám řekne, který procesor je nejvýkonnější pro MT úlohy obecně. A tady je to Apple.

Záleží na tom, v jaké disciplíně chcete vědět, který procesor je nejlepší, Zda v té všeobecné nebo jedné specifické.

Mám ještě lepší přiblížení, aby to pochopil snad úplně každý. CB je hod oštěpem. GB je desetiboj. Nejlepší oštěpař (AMD) vyhraje hod oštěpem, ale patrně nevyhraje desetiboj. Nejlepší desetibojař (Apple) vyhraje desetiboj, i když nevyhraje hod oštěpem. Není nic špatného na tom se ptát, kdo je nejlepší oštěpař (pak ho otestujete v jedné specifické úzce zaměřené oblasti, hodu oštěpem - CB) nebo kdo je nejlepší desetibojař (pak ho otestujete v deseti sportovních disciplínách - GB). Obě otázky budou mít na "nejvýkonnější/nejlepší" jinou odpověď a obě budou mít přesto pravdu.

Je to jen o tom, v které oblasti nebo oblastech Vás zajímá, že je ten procesor nejlepší. Obě otázky jsou naprosto validní a pro obě otázky existují nástroje, které je zodpovídají. Za nesprávné odpovídání otázky špatným nástrojem nebo špatnou interpretaci testu nemůže benchmark, ale ten, kdo ho blbě interpretuje.

Milan Šurkala

SHW

6. 10. 2026 11:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martes Nezáleží na tom, jaký chceme učinit závěr (to je cherry picking), ale tom, co chceme měřit (to je trochu rozdíl). Podle jednoho srovnání může být tentýž procesor proti jinému rychlejší a podle jiných kritérií pomalejší a oba výsledky mohou být korektní. A to kritérium je tu jasné. Výsledek v Geekbenchi, tedy obecném výkonu v MT úlohách. Takže to, že je M5 Ultra výkonnější, tvrdit můžeme, protože jsme stanovili kritéria, za kterých se to měřilo a za kterých to platí. Je to už i v tom nadpisu.

Milan Šurkala

SHW

5. 10. 2026 20:07 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@GaGy A co je na tom nadpisu špatně? Je tam ještě záměrně uvedeno v Geekbench, aby bylo jasné, v jakém testu to bylo naměřeno.

Geekbench prostě funguje nějakým způsobem a je otázkou, co chceme změřit. Pokud chcete změřit maximální možný přínos více jader v MT výkonu, pak použijete Cinebench (příp. si vyzobnete adekvátní renderovací podtesty z Geekbenche).

Pokud však chcete srovnat přínos více jader obecně napříč nejrůznějšími aplikacemi, tak chcete výkon z Geekbenche a naopak ne Cinebenche, protože ten je pro takové srovnání irelevantní a hodně nepřesný.

Milan Šurkala

SHW

5. 10. 2026 15:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Martes Nepřijde mi, že by to na tom Diitu hezky popsali, protože jim úplně ušlo, o co v tom benchmarku jde.

Podívejte, problém je v tom, že reálné MT aplikace dokážou využít více vláken někdy lépe někdy hůře. Ne vše je tak MT friendly jako rendering. Ostatně se podívejte, jaký výsledek má to AMD vůči Applu v renderingu. AMD je 2,43krát výkonnější v Geekbenchi, což je dokonce lepší než v Cinebenchi, kde je v renderingu AMD lepší jen 1,77krát.

Jenže Cinebench testuje jen a pouze toto. Geekbench naproti tomu testuje komplexní MT výkon, tedy i v aplikacích, které z povahy věci tak dobře s MT neškálují. To "špatné" škálování Geekbenche není chybou, ale naopak. Ukazuje Amdalhův zákon v širokém počtu nasazení, ne jediném (CB).

Ono je sice "hezké" vědět, že procesor v renderingu dokáže s 16 jádry být 15krát rychlejší než 1jádro, ale k čemu mi takový údaj reálně je, když kvůli povahy práce většiny MT algoritmů bude např. u komprimace rychlejší jen 5krát, atd... A to právě Geekbench otestuje. Stačí se např. podívat, jak Geekbench škáluje u toho renderingu. U 36jádrového Applu naměřil 30,5krát vyšší výkon u MT než u ST, u 96jádrového/192vláknového AMD pak 99krát vyšší výkon u MT než ST. Škáluje perfektně. Ale u úloh, které to dokážou plně využít.

Geekbench Vám ukáže, jak moc bude v MT úlohách ten procesor obecně rychlejší. Jinak řečeno, zatímco Cinebench Vám ukáže, že 24jádrové CPU má 3krát vyšší výkon než 8jádrové, Geekbench Vám ukáže, že je to sice pravda u renderování, ale v praxi nebudete mít oněch +200%, ale v MT aplikacích obecně třeba jen +30 %. Jako praktické číslo je to více vypovídající než striktně jednoúlohový benchmark jako Cinebench.

Jen si přečtěte popisek v Geekbenchi, který je myslím velmi trefný: "The multi-core benchmark in Geekbench 7 has been redesigned to better reflect how real applications behave. Not every task in the real world is multi-threaded, and pretending otherwise distorts scores without telling you anything useful about your device.... The result is a multi-core score that’s a more accurate, more useful, and more relevant measure of how your device performs the work you actually do."

A to je přesně ono.

Milan Šurkala

SHW

5. 10. 2026 07:52 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@GaGy Pokud s něčím nesouhlasíte, dá se to napsat i slušně. To, že Geekbench Applům "sedí", v článku je. Větší zdůraznění problémům se škálováním by tam být mohlo, to je fakt, ale to můžete napsat i jako člověk.

Navíc to není tak jednoduché, neboť Geekbench pracuje s vícevláknovými aplikacemi obecně. To, že některé prostě nevyužijí potenciál všech vláken, ještě neznamená, že je ten výsledek špatně. Některé aplikace např. s 12 jádry budou zhruba oněch 11-12krát rychlejší, některé ale třeba jen 5krát. Geekbench Vám v tomto naopak docela dobře ukáže, kolik to bude obecně a ne kolik to bude v ideálním případě.

Milan Šurkala

SHW

4. 10. 2026 08:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pavel Matějka 1, Protože MTP neznáme
2, Protože to trvale na 500W nepojede

Milan Šurkala

SHW

3. 10. 2026 07:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Doru Kösztner Co má evropská dotace společného s tím, za kolik to Čína prodává přepočteno na USD?

Milan Šurkala

SHW

30. 9. 2026 14:34 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt Ne AMD/Nvidia, ale Microsoft. Asi to budu muset přepsat, protože se to dá pochopit i opačně.

Milan Šurkala

SHW

29. 9. 2026 10:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala @jivy Každý ten způsob má své opodstatnění. Jak předplatné, pay-as-you-go přes API, tak lokální model. Osobně používám všechny tři.

Lokální modely mají pár problémů. Za rozumnou cenu můžete mít tak 16 GB VRAM, takže max. tak 30-35B modely v Q4 a už i to přetéká do pomalé RAM. Inteligencí modelu končíte někde zde. Q6 nebo Q8 už znamenají desítky GB v RAM, což musíte prvně mít (pokud ne, tak desítky tisíc za RAM) a je to pak pomalé a ne o moc inteligentnější. Na něco chytřejšího prostě potřebujete více VRAM.

Takže 32GB karta, no Nvidia začíná s RTX 5090 nebo RTX PRO 4500 tak na 140 tisících. Intel Arc Pro B70 už vzrostl ze 30 na 40 tisíc, ale není na něj tak odladěný software, takže bude tak na úrovni RTX 5060 Ti (a i ta už z 12 tisíc vylezla na 20). Radeon AI PRO 32GB je za 50 tisíc. A to spíše jen umožní použít lepší kvantizaci než lepší model (s více parametry).

Paradoxně nejvíce VRAM za nejméně peněz dostanete v notebooku (ale musí mít sdílenou paměť, takže padají herní modely s výkonnou GPU, takže sice můžete mít hodně RAM, ale pomalé GPU a stále pomalou RAM, i když rychlejší než normálně) a pak Ryzen AI MAX, RTX Spark. Takže potřebujete alespoň 64GB RAM (aby bylo z čeho sdílet), což jsme zase na hodně vysokých desítkách tisíc u NTB (u těch krabiček tak 120-150), nemluvě o výše zmíněné nízké propustnosti.

Abyste se lokálně opravdu někam posunul, tak první rozumná volba je tak RTX PRO 5500 72GB nebo možná Mac Studio s M5 Ultra a 256GB pamětí za čtvrt mega. Následující 3-4 roky se nezdá, že by se dalo dostat k lokálnímu běhu za nějakou rozumnou cenu.

Teď elektřina. Pro jeden svůj projekt potřebuju dávkové zpracování dat. Nejprve jsem to jel lokálně a fungovalo to. Nicméně když jsem si spočítal náklady na elektřinu, vyšlo mi, že API volání je nejen několikrát rychlejší, ale také několikrát levnější, a to při lepší kvantizaci (tedy lepší kvalitě). Pro nekritická data tak lokální AI už nepoužívám, protože je to finanční sebevražda (jednak na to musíte koupit HW, jednak to stojí na elektřině násobně více než náklady na API).

Ono to v tom datovém centru pojede násobně efektivněji než u mně na PC. Pokud nevěříte ani ZDR u poskytovatele, že opravdu nic neuloží, pak je lokál samozřejmě cesta a v podnicích to bude jistě časté, nicméně si myslím, že pay-as-you-go je pro mnoho nasazení nejlepší možnost, jak dostat kvalitní modely nejlevněji. Např. pro mé potřeby tohoto projektu je pay-as-you-go zdaleka nejvýhodnější cesta, lepší než předplatné (tam je dávkové zpracování omezené, volání přes API na to neplatí) i lokální běh.

Takže ono velmi pravděpodobně to bude mix všech tří možností a všechny tři možností mají podobný problém, co se týče trhu s pamětmi. Ať se více prosadí jeden, druhý nebo třetí, je to v zásadě úplně jedno, protože všechny tři vyvolávají nedostatky pamětí.

Milan Šurkala

SHW

29. 9. 2026 10:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy Teď už trochu rozumím. Moc bych nejásal, protože ty servery potřebují i DDR5 a LPDDR5, které tomu CXMT už jdou. Navíc, LPDDR se stále častěji používá u inferenčních serverů, což je právě ta oblast AI serverů, která roste nejvíce.

Milan Šurkala

SHW

28. 9. 2026 22:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@tomasjerry 1, Tím, co říkáte, jste ale nedokázal to, že ten průměr je jiný, ale jen a pouze to, že Váš nájezd je nadprůměrný. Nic víc, nic míň. Předpokládám, že víte, jak funguje průměr. Někdo musí být nad průměrem (to jste Vy a Vaši kolegové), ale také je spousta lidí pod průměrem. Všechny průzkumy z nejrůznějších zdrojů říkají vždy totéž, ale Vy to chcete založit na Vašem nájezdu a kolegů?

https://www.eea.europa.eu/en/analysis/maps-and-charts/personal-car-use-in-europe

https://www.odyssee-mure.eu/publications/efficiency-by-sector/transport/distance-travelled-by-car.html

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Average_distance_per_person_per_day_(kilometres)_v3.png

Propána, v EU máte 250 milionu aut. Řekněme, že průměr je 15 tisíc km ročně. To je 3750 mld. km pro celou EU. Jestli Vy najedete třeba 100 km denně, tak ten průměr zvednete o 34 cm za rok, tedy o 0,9 milimetru denně. Asi takovou váhu má Váš nájezd na těch 35 km. 0,9 milimetru.

2, Představte si, že bych vytáhl podobný argument jako Vy, dosadil bych tam svoje čísla. Takže... "no nevím, zda je průměr 35 km, já totiž za posledních několik let najedu v průměru denně 6 km". Kdybych něčím takovým chtěl shodit průměr 35 km z druhé strany (a ano, můj nájezd je v průměru 6 km denně, cca 2200-2500 km ročně), tak byste mi v tom lepším případě nejspíš napsal, že jsem s takovým argumentem "spadl z višně".

3, Vy možná najedete 100 km denně, já zase znám spoustu lidí, kteří to do práce mají pod 10 km, tedy méně než 20 km denně (ale i takového, který jezdí 55+55). Já to mám 10 km, ale jezdím MHD, protože to nemá smysl jezdit autem. Manželka má na autě průměr 25 km denně. Znova, uvědomte si, jak funguje průměr. Aby průměr mohl být průměrem, potřebujete nadprůměrné i podprůměrné hodnoty.

Milan Šurkala

SHW

28. 9. 2026 21:40

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Budman 1, V čem by měla být? Schválně jsem si zkusil udělat simulační aplikaci, který počítá s náhodnými velikostmi baterií, náhodným stavem nabití, nabíjecími křivkami, denními špičkami v příjezdech, menší vyrovnávací baterií a zkusil, jak by to asi vypadalo. 20 stojanů po 2000 kW (max. 40 MW) s 2MW/2MWh baterií, 20MW přípojkou do sítě (pokrývá tedy jen 50 % teoretického max. výkonu) a 1000 stojanů po 40 kW se stejnou baterií a přípojkou.

Špičkový výkon (odběru ze sítě) byl obvykle vyšší u většího počtu stojanů, protože u rychlého nabíjení (20/2000kW) nabíjecí křivka výrazně snižuje nabíjecí výkon ke konci nabíjení, něco trvá, než se auta vystřídají, takže málokdy byl potřeba max. výkon, který celá ta nabíječka mohla poskytnout. Občas byly sice požadavky vyšší (minutu dvě), ale to vykryla baterie, případně chvilkové snížení výkonu. Pomalé nabíjení bylo vyrovnanější a nabilo se více aut, méně se jich ale nabilo do plna... Ty odběry ze sítě ve výsledku nebyly žádné řádové rozdíly.

2, No ale my řešíme Čínu.

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 20:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy A já někde napsal, že říkáte "vím"? Ptám se, kde by takový strop měl být a proč?

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 20:15

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy Nějak nerozumím, jak to s tím souvisí

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 15:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Don Q To je ale docela nefér srovnání. Jeden procesor nastavit na co nejvyšší efektivitu a pak se druhému vysmívat, že je neefektivní. Kdyby to někdo udělal naopak, tak ho tady rozcupujete.

Snad každý procesor při snížení taktů jde se spotřebou výrazně níže a zvyšuje efektivitu (výkon klesá směrem dolů pomaleji než spotřeba). Já si taky srazil 5900X ze 105/142 W na 65/88W a dle testů je výkon v podstatě srovnatelný, max. o 10 % nižší, alespoň v tom, co jsem zkoušel. Ale netvařme se, že tohle u Intelu neplatí.

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 12:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz Ano, jde mi spíše o to, co takové to "splasknutí" bubliny znamená. Nemyslím si, že se kdy dostaneme pod dnešní úroveň. Splasknutí může znamenat maximálně tak zpomalení růstu.

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 12:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Roob 1, Čím rychleji nabíjíte, tím méně aut budete nabíjet současně. Je víceméně jedno, zda budete nabíjet milion aut, každé s 10 kW nebo tisíc aut s 10 MW, odběr bude ve výsledku stejný. Když to auto budete nabíjet 1000krát rychleji, bude tam tisícinu času.

2, Jen BYD má už dnes v Číně 11,5 tisíce MW+ rychlonabíječek Flash Charging (obvykle 1,5 MW)... a ono to tak nějak funguje a má to čím napájet.

Milan Šurkala

SHW

27. 9. 2026 10:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Snajprik Snajprik Průměrný denní nájezd osobního auta je někde okolo 35 km. Takže si to vydělte minimálně dvěma, spíše třemi. Uvažujte, kdyby byl průměrný nájezd 100 km denně, to máte 36500 km ročně, takže průměrné auto, které by po 20 letech šlo do šrotu, by muselo mít na tachometru 730 tisíc km. Průměrné auto.

43 GWh by pro plnou elektromobilitu měla být hodnota zhruba pro ČR (spíše to bude pod 40 GWh), ne pro SR.

Milan Šurkala

SHW

26. 9. 2026 18:07

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy Na základě čeho by ale takový strop měl být a kde? "Problémem" je, že AI se ukazuje být velmi užitečná a nemůžeme čekat, že by zájem o ni opadl. Otázkou je, kdy přestane tak rychle růst, a tady se obávám, že jsme ještě spíše blíže podlaze než stropu.