milansurkala

Milan Šurkala

SHW

19. 9. 2026 19:30 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@prasopras Protože je to procesor pro low-endové telefony. Nemůžete strčit do telefonu za 200 USD nejnovějšího high-endového Snapdragona, který stojí 300 USD.

Milan Šurkala

SHW

19. 9. 2026 14:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@janekjankovatej1 A proč raději Twingo? Technicky je to totéž auto. Celý základ karoserie je totožný s Twingem stejně jako technika (tentýž 60kW motor i tatáž 27,5kWh baterie). Kvůli designu bych to nicméně pochopil.

Milan Šurkala

SHW

18. 9. 2026 16:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Snajprik Snajprik A Nvidia u herních GPU na architekturu z AI karet snad nepřechází?

Milan Šurkala

SHW

17. 9. 2026 15:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Qcko Ano, pro hráče má AMD obvykle lepší poměr ceny a výkonu, alespoň co se toho hrubého týče. Pokud se tam začne míchat FSR/DLSS, tak už to tak jednoznačné není. Kde to Nvidia vyhrává, a to už skoro 20 let, je ale výpočetní oblast (CUDA) a tady je třeba hledat kořeny úspěchu Nvidie. Takže bych s tím, že to byli hráči, kdo postavil Nvidii, byl trochu opatrný. Ano i ne.

Před CUDA měla Nvidia cca 50-55 %, AMD okolo 45 %. S příchodem CUDA (rok 2007) to docela rychle skočilo na 65:35. S tím, jak se to rozmohlo ve vědě, v aplikacích pro akceleraci, to už bylo v podstatě nezastavitelné. Nvidia se z hráčů na výpočetní oblast přeorientovala už před skoro 20 lety, to není záležitost posledních 3-4 let a AI (80%+ podíl měla už v roce 2015).

Takže proč si kupovat Nvidii? No to záleží na tom, zda na kartě jen hrajete (a i tam je otázkou, zda využíváte věci jako RT/DLSS) nebo zda na tom pracujete. Pak má totiž Nvidia velkou výhodu.

Milan Šurkala

SHW

17. 9. 2026 13:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt 1, Tu výšku přece můžete do značné míry vyřešit tím, že budete mít onen redundantní systém (více baterií, více nezávislých okruhů, více ECU tak, jak je to i v normálních letadlech). Pak nepotřebujete žádné odstřelování kapsle od zbytku, nepotřebujete ani padák (i když já bych ho tam jako redundanci k již redundantnímu systému dal i tak), natož dva. A bude to fungovat od prvního centimetru ve vzduchu.

2, Proč to bude bezpečnější než letecká doprava? Ne nutně. Zase se na to nedíváte komplexně. Při projektování nového řešení přece nemůžete řešit jen pozitivní stránku. Musíte přece vyhodnotit i situace, kdy to nemusí fungovat. To není o tom dokázat "nevhodnost". Jde o to to komplexně posoudit z obou stran. Vy prezentujete jen tu jednu. Já Vám říkám, co na tom řešení fungovat může a kde může být problém.

Ano, letadla nemají padáky, vrtulníky také ne, takže z tohoto pohledu by to bezpečnější bylo (nemluvě, pokud byste tam měl více nezávislých systémů).

Ale podívejte se na druhou stranu. Za dobu, kdy udělá normální letadlo jeden let, tohle jich může udělat třeba 5-10 (jednak kvůli doletu, jednak kvůli kapacitě). Násobně více potenciálně rizikových situací (spousta startů, přistání a přechodových stavů). Lety v nízké výšce, větší riziko překážek (letiště jsou v tomto výrazně lépe kontrolována), větší počet letounů ve vzduchu = větší nároky na koordinaci letů. Proti vrtulníku to bude asi bezpečnější, takže to bude posun kupředu, jenže také toho asi bude létat více než vrtulníků, pokud se to stane standardnější dopravou např. i v rámci měst.

Já si např. nemyslím, že se to bude až tak moc používat mezi letišti jako spíše mezi letištěm a centrem města (ostatně takto už některé ty projekty fungují), pro vyhlídkové lety, zásobování na odlehlejší místa, zdravotnické nasazení.

Milan Šurkala

SHW

17. 9. 2026 10:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@tomasjerry Já ale nemluvím o 13. generaci, ale o nových CPU Intelu, o poslední době. Raptor je minimálně čtyři generace stará architektura.

Milan Šurkala

SHW

17. 9. 2026 07:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@M0R6AN Jj, ono to s tím souvisí. U procesorů je to takové všelijaké. AMD s Ryzeny boduje dlouhodobě, to je neoddiskutovatelné. Nicméně faktem je, že drtivá většina prodejů jsou OEM, takže nějaký úspěch v retailovém prodeji se na celkových procentech v podstatě neprojeví. Vezměme si, že notebooky jsou hned nějakých 75-80 % procesorů. A ještě z těch zbývajících 20-25 % pro desktopová CPU je nemalá část v podobě hotových sestav, takže na retailová CPU může zbývat kolik,... 10 %? I kdyby se nekoupil jediný Intel, stále je tu oněch 90 % OEM trhu.

A zabodovat v OEM, to je těžké, což vidíme dodnes. I přes 10 let existence velmi povedených Ryzenů tyto procesory celkově stále nevítězí a OEM preferují Intel. Takže vidíme, že jen lepší CPU opravdu nestačí. A ono je otázkou, o kolik jsou ty procesory lepší. Třeba právě v té mobilní sféře, která tvoří většinu prodejů, mi přijde, že Intel je lepší volbou (zejména v poslední době). Já si třeba AMD do NTB koupil, ale příště už bych do něj asi nešel.

Milan Šurkala

SHW

16. 9. 2026 22:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@bRUM23 Vždyť je to napsané v článku, dokonce je tam i ilustrační AI obrázek, do jakých dronů to je.

Milan Šurkala

SHW

16. 9. 2026 20:30

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@martin_83116 Bohužel pro AMD tohle není jen o tom to technologicky dotáhnout. I kdyby ty karty byly ve všem lepší než Nvidia (výkon, spotřeba, cena, kvalita všech těch DLSS a podobných), tak ten ekosystém Nvidie kolem toho je tak zaběhnutý, že tohle se bude jen velmi těžko překonávat. Ono i v té oblasti AI, na které to teď bude stát a padat, jim ta Nvidia zase utekla a všichni primárně ladí AI na Nvidii a až pak (případně) na další systémy.

Milan Šurkala

SHW

16. 9. 2026 10:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Snajprik Snajprik RAM přináší velmi výrazně vyšší výkon pro AI, pokud se ti model nevleze do menší VRAM. To jsou obří rozdíly. Pokud chceš provozovat třeba 60GB model, tohle bude mnohonásobně (možná i řádově) rychlejší než 32GB RTX5090, která bude muset půlku z toho cpát do pomalé RAM. Když si vystačíš s 25GB modelem, bude lepší spíše RTX 5090 kvůli rychlejší paměti a asi trochu vyšším taktům, ale to spíše tady budou jednotky procent. Jakmile se ti to nevleze do VRAM, začneš velmi rychle mluvit o násobcích.

Kde chodíš na ty 4krát vyšší ceny. RTX 5090 je nyní u nás okolo 130-150 tisíc, 72GB RTX 5000 je za 250-260 tisíc, tedy dvojnásobek, a 96KG verze je za 400 tisíc (3násobek).

Milan Šurkala

SHW

13. 9. 2026 09:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Snajprik Snajprik Ono by si to chtělo ten článek nejdříve přečíst a pochopit, k čemu je to určené a k čemu ne.

Milan Šurkala

SHW

11. 9. 2026 16:05

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy Neodlepoval bych je. Nevidím problém v tom na ně dát heat-sink. Ostatně v testu jsem ho tady dával na nálepku a řadiči to pomohlo o 15 °C dolů, pamětem asi o pět.

Milan Šurkala

SHW

11. 9. 2026 16:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jivy Tu potřebu samostatnosti nikde nerozporuju.

Rozporuju to, že kdybychom nepodporovali Ukrajinu, tak bychom tu měli výrobu čipů na světové úrovni. I kdybychom byli jen montovnou některého z předních výrobců, tak by to tu zdaleka ještě nestálo (pokud by se vůbec poprvé koplo do země). Na jednu stranu ASML je zrovna evropská firma (a je i pár dalších evropských firem, které jsou zásadní pro nejpokročilejší procesy), na druhou stranu tohle je oblast trhu, kde je dnes už velmi těžké začít a dosáhnout dobrých výsledků, pokud to nemůžete v podstatě celé jen licencovat. Ta laťka je příliš vysoko. Ostatně jsme to viděli i u Intelu, který byl roky ve vedení, a i on měl sakra problémy dohnat jen relativně malý náskok konkurence, a teď to srovnejme s úrovní, co jsme schopni udělat tady.

Milan Šurkala

SHW

10. 9. 2026 09:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Roob Ano i ne.

1, Ano, ty peníze se daly investovat jinde. Ale... nezapomínejme na to, že bez pomoci by se ta válka mohla snadno šířit i dál, a pak nám lepší pozice v polovodičích (nebo čemkoli jiném) bude úplně na prd, pokud tu budou po ulicích jezdit ruské tanky. Vy přece nedáváte jen peníze Ukrajincům, ale i sobě (snižujete šanci, že Vám ta válka přijde před Váš barák).

2, Těžko na tom můžete být "daleko lepšie", pokud jsou mezi čísly řádové rozdíly (ale tady kdo ví, jaká ta čísla vlastně jsou) a dohnání rozdílu je záležitostí spíše na desetiletí než roky nebo měsíce. Ono postavit továrnu na čipy nebo jadernou elektrárnu je prostě záležitost na spoustu let.

Milan Šurkala

SHW

10. 9. 2026 07:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Snajprik Snajprik Tak to mi přijde být velmi naivním názorem. I samotní zavedení výrobci stráví postavením továren několik let, a v EU, kde takové firmy takřka nemáme a chybí tu know-how pro state-of-the-art technologie, to zvládneme postavit 2-3krát rychleji? A to se bavím jen o výstavbě továren, ne o těch letech, které by bylo potřeba k vývoji těch technologií (pokud by to tedy nebylo jen to, že se tu postaví továrna Samsungu/Intelu/TSMC).

Kde jste přišel na číslo 100 mil. USD? Taková částka by z EU technologického lídra neudělala ani náhodou, protože to by nestačilo na nákup ani jednoho stroje od ASML. Jen na náklady na jednu jedinou továrnu si tam připište minimálně 2 nuly.

Milan Šurkala

SHW

9. 9. 2026 14:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@batmaster Díky, to je pro mě slovo, které z nějakého důvodu nedokážu napsat správně.

Milan Šurkala

SHW

4. 9. 2026 17:34 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt Já se snažím podívat na věc střízlivě a zvážit všechna pro a proti. To není hledání "proč to nejde", ale realistický pohled na celou záležitost. Musíme se podívat na celou tu myšlenku a nezastavit se jen u konstatování "odstřelíme to". Je třeba se ptát jak to odstřelíme, čím, jakou silou, kolik času máme,...

Máme ve vzduchu dva díly, řekněme 800 kg na kapsli s lidmi, 1200 kg na baterie s motory. Padák každého dílu bude mít v průměru tak 20 metrů, takže aby se do sebe nezapletli, musíte být ve vzdálenosti tak 30 metrů od sebe, a to ve výšce řekněme 150 metrů. Odstřelovat od sebe kapsli a zbytek nemůžete, to by muselo vzhledem k těm časům hodně velké přetížení, abyste to stihl natolik rychle, aby to vůbec mělo smysl (tzn. musel byste horizontálně mít podstatně větší zrychlení než tíhové, jinak té bezpečné vzdálenosti dosáhnete strašně pozdě a upřímně řečeno, nechci si představovat tu sílu "exploze", kterou byste potřeboval na to, abyste dva zhruba tunové díly od sebe tak rychle odstřelil). Toto není cesta.

Vystřelení padáků do stran by možná mohlo fungovat, aby se začaly nafukovat daleko od sebe, a oba ty díly se přirozeně stáhly pod sebe. Jakmile se začne nafukovat a brzdit, tak se ta kapsle začne dostávat pod padák, což je to, co chceme. Jenže tu máme hned dva problémy.

1, Padák vystřelený třeba 50 metrů nahoru je 50 metrů nad kapslí. Jenže padák vystřelený pod úhlem 45° je jen 35 metrů nad kapslí (klasický cosinus 45°). Takže když se to zhoupne pod padák, přijdete o 15 metrů. Je to hodně zjednodušené, protože ono to bude dále padat, než se to začne aerodynamicky brzdit, ale asi chápete, kde budete přicházet o nějaké ty metry.

2, To houpání může být problém, pokud se dostatečně neuklidní před pádem. Ono se totiž může stát, že na tu zem pak budete padat nejen vertikálně, ale ještě ji tím houpáním můžete trefit ve vysoké rychlosti horizontálně. Prostě kyvadlo v nejnižším bodě zhoupnutí.

K tomu co jsem. PhD z informatiky, zaměření počítačová grafika. Několik prezentací na mezinárodních vědeckých konferencích, projektová práce např. pro Volkswagen. Nyní učím matematiku, programování a design na mezinárodní škole, jsem vedoucím matematického oddělení. Pokud jde o ten design, tak zde pozor, aby nedošlo k mýlce, nejde o vizuální předmět, ale o projektový. Jde právě o analýzu potřeb, návrh (design) řešení, provedení projektu a jeho vyhodnocení, proč to (ne)fungovalo, jak to splnilo kritéria úspěchu... No a přidejme k tomu psaní článků na SHW/DM, stock fotografie, video a ilustrace.

Takže ne, konstruktér nejsem. Hned ve dvou zaměstnáních ale řeším tyto projektové problémy analýzy (důsledky projektových rozhodnutí). Učím to jako předmět a jako novinář se dlouhodobě snažím přinášet pohledy z více stran (tzn. k čemu to (ne)povede) a pokud něco nevím, tak se o tom snažím si něco zjistit. Třeba z této diskuze jsem se o padácích dozvěděl spoustu věcí, které jsem nevěděl.

Milan Šurkala

SHW

2. 9. 2026 22:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Michal Petrilak Ano, ve srovnatelné konfiguraci chybí CUDA a i já bych si asi dost rozmýšlel, kam bych se v takovém případě vydal. Bez testů bohužel nemůžeme vědět, co bude výkonnější. Nvidia bude bodovat rozhraním CUDA, na kterém běží drtivá většina AI systémů, které jsou na to velmi dobře optimalizované. Asi tam bude i vyšší výpočetní výkon GPU, ale tady bych opravdu jen hádal. Naopak paměť je rychlejší u Applu, zhruba 2,25krát.

Každé má něco svého. Osobně mi to příliš přehnané nepřijde. Levné to není, ale na Apple bych čekal větší příplatek a ne to, že to bude něco, o čem se dá racionálně uvažovat. Uvážíme-li, že to jsou především paměťové příplatky, které jsou u Applu z jiné galaxie, a tady je vysokopaměťové zařízení s relativně podobnou cenou. Dokonce je příplatek za větší SSD menší u Applu, což mě hodně překvapilo. Jasně, nemůžeme to posuzovat optikou, kde je Apple normálně a kde je teď, to (ne)výhodnost nijak neovlivní, ale přijde mi to jako nabídka, nad kterou se dá uvažovat, a to zejména u verzí, které mají více než těch 128 GB.

Milan Šurkala

SHW

2. 9. 2026 20:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Dilinozravec Uklidněte se, nadechněte se a zkuste si v klidu přečíst, co píšu. Já se Vás už poněkolikáté ptám, zda ten neznalý člověk, který čte diskuze, bude hledat, jakou pozici má který diskutující v nějakém žebříčku a na základě toho upravovat to, komu z těch diskutujících bude věřit?

Fakt si myslíte, že někdo neznalý bude hledat, kolik má Belka bodů a kolik mají ti, kteří mu odporují? Belka má 14 tisíc, ti dva, co mu odporují, mají jen 12 a 11 tisíc, takže se na základě toho rozhodne, že věří Belkovi? Opravdu to takto podle Vás funguje? Opravdu tohle Vy děláte v oblastech, kde se nevyznáte? Opravdu si svoje názory zakládáte na tom, že v dané diskuzi hledáte, kolik má který diskutující nějakých bodů?

Milan Šurkala

SHW

2. 9. 2026 19:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Michal Petrilak "Pokud provozujete lokální AI tak zjistíte, že je důležitější velikost RAM než její rychlost."

No a přesně na to se snažím upozornit. Apple má 256GB verzi, GX10 nikoli. To je tam, kde Apple začne být atraktivní. Neřeším 128 GB, tam je konkurence dost. Ale ve 256GB oblasti není žádná rozumná. Ano, ty počítače se dají řetězit, ale to Mac Studio taky.

Při stejné kapacitě RAM (128GB) se pak možnosti toho, jak velké LLM to pobere, srovnají. Apple má vedle 96GB verze totiž i 128GB variantu, o které jsem psal výše. Ta zas tak nesmyslně drahá proti GX10 není. Bude mít spíše slabší GPU, ale zase má výrazně rychlejší paměť, což má také vliv, pokud máte stejné množství...

Milan Šurkala

SHW

2. 9. 2026 15:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Michal Petrilak Sám jste si odpověděl, že nemáte úplně pravdu. Vaše řešení má 128 GB paměti. Tady je ta cena ospravedlnitelná právě proto, že nijak jinak těch 256 GB paměti za rozumnou cenu a provozní náklady nedostanete. Pokud Vám stačí 128 GB, tak Vaše řešení může mít v mnohém něco do sebe (více odladěný AI hardware s Nvidia CUDA, nižší cena 118 tisíc proti 148 tisíc u Applu), ale potřebujete-li více, 256GB, tak máte problém. Nemluvě o tom, co bylo zmíněno nade mnou, Apple má nejen 2násobnou paměť, ale ta je také 5krát rychlejší (ta propustnost je u GX10 na úrovni low-endového GPU, u Applu na úrovni RTX 5080). I 128GB verze ji má 2,5krát rychlejší.

Zajímavé je, a to bych nečekal, že Apple má nižší příplatek za zvětšení SSD z 1TB na 4 TB (+45K, zatímco Asus +67K).

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2026 19:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Don Q S určitostí ne, ale 1, na Xeony byly přeorientovány některé linky určené pro Core. 2, Není důvod, aby se snižovala výtěžnost již používaných procesů. 3, V Q2/26 meziročně rostl počet dodaných serverových procesorů o 9 % (https://futurumgroup.com/insights/intel-q2-fy-2026-hyperscaler-server-demand-drives-59-dcai-growth/). 4, Data o roku 2025 jsou nám k ničemu, pokud se bavíme o nárůstu v roce 2026.

Každopádně co do počtu kusů je pravdou, že to nějak dramatické nárůsty nejsou. Přesto platí to, co jsem říkal, i s růstem může klesat tržní podíl, pokud ten druhý roste rychleji.

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2026 18:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt 1, Já je osobně neznám. Ale pokud se v dané oblasti nějaké "očividné" řešení nepoužívá, tak předpokládám, že to napadlo už obrovskou spoustu lidí (obzvlášť pokud napadlo mě jako laika, tak to s vysokou pravděpodobností hraničící jistotou muselo napadnout i odborníka). A jestli to ti odborníci, kteří tomu rozumí výrazně více než já, nepoužívají, tak předpokládám, že to má nějaký důvod, který byl propočítán a možná i otestován.

To nevylučuje, že i odborník nemůže vymyslet nějakou pitomost. Také to nevylučuje, že budu (resp. Vy budete) první na světě, kdo něco takového vymyslí, ale upřímně řečeno... já obvykle nemám dojem, že jsem génius, který na všechno přišel jako první na světě.

2, Výška musí být vyšší, ne nižší. Máte pravdu, že nižší hmotnost umožní menší padák, ale Vy ten druhý přece můžete vystřelit až v době, kdy je dostatečně daleko od toho prvního.

eVTOL začíná padat, vystřelí se padák a odstřelí se baterie. Nejdřív padají obě části stejně, s tím jak se naplní padák, se kapsle s lidmi zpomalí, zatímco baterie dále zrychluje. Jenže Vy musíte ještě počkat, až se tyto dvě části od sebe oddálí natolik, aby bylo bezpečné vystřelit padák na druhém dílu. Takže mu cíleně zakazujete aktivovat padák, který aktivujete až později. Tomu ale také trvá, než se naplní vzduchem a začne fungovat. Takže čekáte na dvě naplnění padáku a ještě mezi nimi záměrně musíte vytvořit časovou mezeru. Navíc místo jednoho padákového systému musíme mít systémy dva (byť menší) a ještě systém na odstřelení kapslí (takže tři odstřelovací patrony místo jedné).

https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/16124275/662226075

Tady mám takovou malou simulaci problému. Fyzikálně přesné to asi není, ale problém to ilustruje docela dobře. Jednopadákové řešení je na min. rychlosti pádu po nějakých 70 metrech, zatímco u 2padákového řešení se teprve po 90 metrech vystřeluje druhý padák a k jeho plnému nafouknutí a zmírnění pádu jsme potřebovali 150 metrů. Znovu, neříkám, že je to fyzikálně přesné, ale problematiku dvou padáků to myslím ukazuje výborně.

3, Jak z Vás schopnost konstruovat převodovky dělá většího odborníka na padáky než mě, netuším. Myslím, že v tomhle jsme oba stejní laici.

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2026 16:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@wendak Intel vyrábí stále větší počet procesorů. Podíl můžete ztrácet i při vlastním růstu, když někdo jiný dokáže navýšit výrobní kapacity rychleji než Vy.

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2026 16:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jt 1, Pokud ho vyskládáte z menších částí v závodu, tak ty části nějak musíte propojit, ne? Ano, můžete je lépe zaizolovat, a o to Vám asi šlo, ty spoje tam ale stále jsou. Píšete o pevných spojích, takže to trvanlivější bude.

2, Ano, existuje to, má to i výhody např. v nižší hmotnosti. Naopak to má vysokou roztažnost a trochu hůře izoluje teplo i hluk, to se ale dá do značné míry řešit.

3, Co je vhodný rozměr? Čím větší panel, tím více odpadu (např. kvůli střešnímu oknu, rohu střechy...). Opět, nikdo neříká, že to nejde, ale musíte počítat i s nevýhodami a pak řešit, zda to za ty nevýhody stojí nebo ne. Bude to vcelku jedno, pokud máte střechu jako tady (https://tse3.mm.bing.net/th/id/OIP.HHXiXwVXvK_suYWFgBOASwHaEK?r=0&rs=1&pid=ImgDetMain&o=7&rm=3), ale problém, pokud máte střechu jako tady (https://strongholdroofing.com/wp-content/uploads/2022/07/splar-panel-roofing.jpg). Kombinace různě velkých panelů může být problém, aby se to neřídilo výkonem toho nejslabšího, ale i to má částečná řešení.

Jde o stejný problém jako u waferů (https://i.sstatic.net/zQOBz.png). Ne, že by nešlo vyrobit velký čip, ale pokryjete tím menší plochu, protože se nedostanete do problematických ploch. A čím větší ta obr-taška bude, tím takových míst bude více.

4, No když to bude slepenec více malých, tak ano. Pak se to ale skládá z malých součástek, tedy popíráte to, kvůli čemu jste to vlastně vymyslel. Asi přinesete lepší izolaci spojů v rámci obr-tašky, budou tam ale stále. Co to znamená to "napevno"?

5, Tady opravdu nevím, ale roztažnost obecně u střech problémem je a musí se s ní počítat. Nakolik je to problém u solárních verzí, netuším.

6, Znova, ne že by to nešlo. Je ale rozdíl manipulovat jednou malou taškou jedním člověkem a jednou obří ve více lidech. Pak už to totiž instalujete jako panely ve více lidech a ne jako tašku. Tzn. neříkám, že to nejde, ale ztratíte tu výhodu možnosti manipulace jednoho lehkého dílu jedním člověkem.

7, To už je dost teorie. Výměna srovnatelná nebude z více důvodů. Manipulace, problém 6. Vytáhnou jednu lehkou tašku je jednodušší než jednu velkou a těžkou. Takže musíte zaplatit více lidí (pokud rovnou pro to nebude potřeba zavolat i jeřáb, aby to snesl dolů). Tzn. dražší. Pokud se bude měnit díl za díl, velký díl bude dražší než ten malý. Pokud by se to opravovalo (tzn. muselo rozebrat, vložit nový díl, složit dokupy a zase "napevno" spojit), tak potřebujete zaplatit i proces opravy. Takže zase dražší v obou případech.