Předně je v obrovském riziku dolarová ekonomika. Jakmile se zadrhne v důsledku nesolventnosti prvního dlužníka (a těch je nepočitatelně), důvěra v dolar vyprchá jako pověstná pára nad hrncem a všichni, kdo v USD ještě obchodují, spláčí nad marginalizovanými výdělky. Tchajvanští výrobci a kontinentální čínští jsou v dramaticky jiné pozici. Na příležitost čeká ASrock, který v poslední době přichází se samými zajímavými řešeními svých produktů včetně grafik pro poslední počiny AMD. Rudí stratégové mají výhodu, kterou jistě z ruky nepustí. Z tchajvanských vyhraje ten, kdo se rychle adaptuje na nedolarové transakce a začne konečně strategicky uvažovat. Za mne by bylo škoda pouze Gigabitu...
Skříně s obdobnými parametry lze pořídit bez kompromisu na kvalitě za méně než polovic. Magnetické panely rozhodně neovlivní elektromagnetické emise, neb zde jistě fyzika neplatí. A uzemnění statické elektřiny bude také lahůdka.
Tyhle články mi připadají jako PR Microsoftu. Pro jakoukoli distribuci linuxu stačí SSD 60 GB (vím, je to z přemrštěnou cenu za GB), u mne jde např. o zaplnění diskového oddílu pro systém a aplikace pouhých 10 GB. Dále, díky znouzecnosti Microsoftu k přechodu k linuxovým API (viz běh Ubuntu linuxu pod Win 10) a existenci Vulkanu se každým dnem otevírá herní svět i pro linux. HW snad kromě nejnovějších GPU již není výkonově ani jinými vlastnostmi pro linux nekompatibilní či poddimenzovaný, proto nechápu zatvrzelost autorů u těchto informativních článků dělat z barevného světa jen černobílý. Janu Vítkovi doporučuji, aby si konečně nějakou vhodnou linuxovou distribuci pořídil a nainstalovat (nejlépe na SSD, kde je rychostně jedno, kde jsou data), třeba v dualbootu s Windows. Pak se snad uvolí oznámit, že pro 80 % uživatelů je dnes výhodnější pracovat s linuxem než s Windows.
Je nesmírně poučné sledovat vývoj byznys strategie společnosti Microsoft. Málokdo ví, že rychlé rozšíření DOSu jako východisko pro invazi Windows má na svědomí tolerance MS masivního nelegálního kopírování instalačních disket. Prostě firmy a slušňáci jednotlivci platili jako mourovatí, zatímco ostatní vesele kopírovali. Pak se ale ukázalo, že ceny OS Windows jsou stále přemrštěné a proto se Wokna začala rvát přímo do PC, aniž je někdo explicitně chtěl. Následování kultu zlatého telete vedlo ke "zvyšování efektivity" vyhazováním nákladných, ale schopných vývojářů. Ti nejschopnější dobře věděli, že celý OS Windows má genetické vady a nechtěli s tím mít nic společného, když o ně Redmond nestál. Finanční krize ukázala bídu celého projektu a velkohubý a zcela neschopný Balmer se musel poroučet. Potíže s vývojem dokumentuje délka podpory XP a následné potíže s Vistou. Sedmy znamenaly stabilizaci, ale již v situaci, kdy kdekdo již šilhal po úsporách formou pořízení opensource řešení. Osmy začaly propadákem již s vidinou vývoje desítek, což nás přivádí do doby, kdy každý nechce PC ale jeden až dva mobily. Jenže tam se již plně etablovalo řešení v podobě robotizace tučňáka a navzdory celkem slušné funkčnosti WM zbyl pouze niche market pro non-niche produkt. Není divu, že s původně linuxovým šéfvývojářem bez dostatečných vlastních vývojových kapacit naučila nouze housti po Daliborovi i Microsoft. peníze pro opensource vývojáře jsou jistě potřeba, svobodné licence ale nutí k zachování otevřenosti kódu, což si musí MS sežvýkat jak umí. Dnešní linuxové distribuce jsou mnohem propracovanéjší a funkčnější než to, co může na poli OS nabídnout MS. Toho zatím drží hráči, ale i zde je patrný přesun portace her do non-MS světa. Ještě se někdo diví?
K čemu datově náročná hudbu přehrávající aplikace? Svět se bez toho nejen obejde, ale hlavně vzroste počet lidí soustředěných na to, co právě dělají nebo co míjejí. Rodí se generace blbečků, kteří si instalují k zahnání své nudy kdejakou zbytečnost, neb nuda je projevem duševní nedostatečnosti. Dobře jim tak, a se klidně svá SSD zlikvidují hned po záruce...
Nechápu, proč USB C je označeno jako problém. Samotný typ konektoru za to nemůže ani za mák, veškerá vina padá na výrobce konektorů a kabelů, kteří nerespektují příslušnou normu. Dále je otázkou, jak které OS jsou schopné tyto konektory správně obsluhovat. Oba pánové jsou mimo svět linuxu a vůbec je nenapadlo zjistit, jak kernely indetifikují zapojení do USB slotu a jaké procesy s jakými parametry pak následují. Windows i Mac mají značně "komfortní" režim připojování kde čeho, takže není divu, že pak jsou problémy. Já osobně nemám žádný problém ani při automountu.
Ukazuje se, že koncepce aktualizací je u periodicky vydávaných nových verzí problém leckde. Osobně pracuji v rollon Archlinuxu, kde aktualizuji systémové i aplikační balíky prakticky denně bez jakýchkoli následných problémů, pokud respektuji instalační upozornění. Pokud si v Microsoftu myslí, že jim budou uživatelé za desítky platit a dočkají se za odměnu aktualizačních problémů, tak jde o diletantskou společnost s mizerným produktem. Proč? Totéž se týká těch distribucí linuxu, které mají obvykle půlroční periodu aktualizací na novou verzi, ale tam se za to nejen neplatí, ale navíc je k dispozici mnohem větší množství podporovaných prvků HW v rámci zpětné kompatibility. Tohle MS nikdy neuměl a umět zjevně nehodlá, takže jej čekají pouze problémy. Mimochodem, každý uživatel linuxové distribuce je z podstaty koncepce OS mnohem více chráněn před vážnými chybami svých chybných zásahů a i při segment fault a zatuhnutí kompu lze úspěšně systém obnovit pomocí instalačních médií. navíc platí i to, že uživatelé linuxu jsou vedeni k hlubšímu pochopení administrace svého OS než tomu je u jakékoli verze Windows, což opět snižuje počet chybných zásahů.
Za tak malý TN monitor chtít skoro třináct tisíc je drzost. Dostatečně rychlé IPS panely jsou levnější a větší. Na TN se dnes při daných rozlišeních nedá koukat.
Vcelku nepřekvapivá zpráva o přiznání se OCZ k nečekaně rychlé degradaci TLC pamětí odesílá tyto Triony kamsi do instalací, kde se data moc nepřepisují a před uplynutím tříleté lhůty bude vůle zazálohovat a pak překopírovat na nový. Takže obezně raději od těchto SSD dále...
Mohu potvrdit, že byznys velmi často přeferuje horší technologické řešení, protože je téměř vždy po ruce tupohlavé stádo, dost početné a dost vyblázněné, aby s nadšením přijalo horší řešení. Warp 4 byl skvělý OS a opravdu netrpěl neduhy Win95. Jako plně proprietární systém ale podlehl neserioznímu marketingu Microsoftu mezi vývojáři aplikací, kterých pak bylo pro Windows řádově více než těch pro OS/2. Architektura OS/2 dává jisté šance na další vývoj, ale za předpokladu, že kromě HW driverů se výrazně promění nejen jádro, ale také souborové systémy a GUI. Bylo by dobré jej vybavit Waylandem a vlastním optimalizovaným kompozitorem. Pak by to dávalo perspektivní smysl.
A co to bonzáctví? Kdokoli cestou k MS nebo přímo v MS či u něhož partnerů může z logu klávesnice zcizit autentizační fráze. To má být zabezpečení Win 10? To se má na ně rychleji přejít??? No, nastává selekce lidí a ovcí s lidskou vizáží. Lidé se bez Win 10 rádi obejdou.
Jednoduše proto, že vychází vstříc mnohem více těm, kteří by nejraději monitorovali každého uživatele v reálném čase než těm, kteří je jako OS chtějí používat bezpečně doma či v práci. zatímco pověstná neschopnost optimálního procesního managementu a souvisejících datových toků spolehlivě odstřelujících staré XP je již díky inspiraci v *nixech zažehnána a technologie jádra poskytuje potenciálně vyšší odolnost a bezpečnost, podivné praktiky MS preferující plné odesílání dat o práci uživatele v případě Expresní instalace a nedokumentovaný stav s odesíláním při povypínání všech nabídek v nastavení soukromí jsou jako vystřižené z Velkého Bratra. Můžete mi říci, co Vám zajistí u Win 10, že tento OS nepošle jediný bit kamkoli jinam než na Vámi explicitně zadanou adresu? Já tvrdím, že nic. Teprve reverzní inženýring ukáže, co v dokumentaci a nastavení není... Pro podnik a státní správu je Win 10 vysloveně bezpečnostní dírou jako hrom.
Vždy když se v aplikaci objeví něco, co fukguje skrytě bez vědomí či zásahu uživatele, zavětřím. Sedmnáct let na linuxu naučí člověka ostražitosti. Přidání SafeBrowsing funkce do Firefoxu 39 i pro linux vedlo k okamžité snaze zjistit si o tom více. Bohužel, kromě poněkud nekonkrétních varováních před "bonzováním Googlu" se přesná charakteristika mechanismu této funkce nikde neobjevuje - přesněji, nikde na běžných zdrojích. Nicméně pokrořilá investigace vede k cíli a vypnutí této funkce z důvodů bezdůvodného ohrožení soukromí. Takže milá Mozillo a a poněkud méně milý Google - děkuji, nechci. Takže zakázat v about:config...
Kdypak se už skříňaři dopracují poznání, že by tam už měly být oboustranné porty usb 3.1? Desky s tím lezou z chrlicích jednotek a ono to nepůjde vyvést hezky nahoru dopředu? Nedělá bysnys stále více diletantů?
Pochybuji, že na jednom stroji je více grafických karet jako běžný jev, jde nepochybně o značně omezený výskyt. Pochopitelně HW centralizace na serveru s tenkými klienty by pro tohle byla ideální. Představa, že mám ve sklepě trvale běžící server s datovým úložištěm protunelovaný ke všem mých PC kdekoli na planetě (on demand samozřejmě), pak je to lákavá představa, že se k mé grafárně přidají i ty na serevru. Tedy pokud na to s příchodem ekonomického kolapsu budu mít včetně nákladů za energii (server jako pomocná výtopna ve sklepě). Zkusím to propočítat.
Přímý prodej je způsob, který obchází značně parazitující mezičlánky. Každý, kdo nahraje, přece má možnost produkce na nosičích a přímo prodávat. K tomu profláklá "ochrana autorů" jako přiznání, že jinak se parazit uživit neumí.
Pro AMD to sice znamená výhodu díky chybě konkurence, ale o onen proslulý vnější faktor se nejedná, neb jde o VNITŘNí problém grafickokaretního byznysu jako takového a přinejmenším technologicky hodně propojeného.
Jediný problém je cenovka, kterou by mohlo snížit omezení počtu větráků, volba příkonu zdroje a nižší počet pozic, to vše "on demand". Připomíná mi to pečlivost prvních skříní od FoxPC, kterou semlela hloupost uživatelů dát za perfektně postavené tiché držáky dva litry. Je velká škoda, že se u nás takovéto skříně nevyrábějí, což by také srazilo díky nižší mzdě cenu dolů.
Stačí nainstalovat Tor (případně GUI frontend Vidalia) a třeba ve Firefoxu používat mód neukládající nic z navštívených stránek ani z autentizace uživatele.
Kdyby se v USA právníci a legislativci neklaněli zlatému teleti, byly by zákony tohoto typu jednoduché a ponechávající plnou autorskou svobodu ohledně šíření jejich děl. Tohle je varování, jak končí státy podlehnuvší kultu peněz.
Nevěřím tomu, že by v NVIDII byli tak neschopní a do sebe zahledění manažeři, aby zarazili jakoukoli práci na přípravě pro Freesync. Samozřejmě že prodejní strategie preferuje současná řešení, jež jsou k dispozici ihned a prokazatelně a která navíc mají pozitivní cenový efekt v nastavení zvykové hladiny. Co a kdy uvede AMD s Freesync je prozatím úkol hodný Pýthie, reálně to s Radeony prozatím nefunguje a to znamená, že tu musí být značná zákaznická důvěra v budoucí funkční zlepšení stávajících karet. Jde prostě o dvě zcela odlišné strategie, přičemž AMD může při nesplnění očekávání své zákazníky snadnoztratit.
osobně jse rád za každou kvalitní klávesnici, na níž se nejen dobře píše, ale také která vydrží neoptimální a vyšší zátěž. Móda nic nevydržícíh popisků kláves je děs a hrůza, takže jsem dychtivě zvědav na cenu téhle novinky ve srovnání s Chicony.
