12jádrový Intel Bartlett Lake bez E-Core ve hrách porazil 24jádrové i9-14900K

Mnozí Intelu vyčítají, že u desktopových procesorů využívá hybridní architekturu kombinující P-Core, E-Core a v některých případech i LP E-Core. To z plánování využití CPU dělá hotovou noční můru a způsobuje méně konzistentní výkony, na druhou stranu to přispívá k efektivnějšímu běhu při nižší zátěži a šetří to místo na čipu. Vedle standardních procesorů, jako jsou Raptor Lake nebo Arrow Lake, má Intel také procesory Bartlett Lake. Ty ale nejsou běžně dostupné, určené jsou totiž primárně pro průmyslové nasazení, např. v NEX (Networking and Edge). Chybí jim E-Core, a tak jsou celé tvořeny jen P-Core, což pomáhá dosáhnout konzistentního výkonu, který je pro některá nasazení kritický.

Takovým procesorem je např. 12jádro Core 9 273PQE. To má základní takt 3,4 GHz a Boost podle režimu vrcholí frekvencemi 5,5 až 5,9 GHz. Díky Hyper-Threadingu na všech jádrech podporuje běh 24 vláken najednou. Pro srovnání, Core i9-14900K má 24jader v konfiguraci 8P+16E a podporuje 32 vláken najednou. Zatímco jeho E-Core běží na frekvencích 2,4-4,4 GHz, P-Core mají rozsah 3,2-6,0 GHz. Oba mají 36MB Intel Smart Cache a 125W PBP, oba se také vyrábí procesem Intel 7.

Problémem je, že procesory nejsou podporovány jen tak nějakou deskou, a i pokud byste ho náhodou sehnali, s velkou pravděpodobností vám ve vašem motherboardu nepoběží. Jeden youtuber to zkusil a na drahé desce ASUS PRO WS-W680 ACE nefungoval, zatímco na průmyslové ASRock Industrial IMB-X1714 ano. Postavil tak proti sobě Core i9-14900K a Core 9 273PQE. Paměti běžely na standardním DDR5-5600 CL46 (Bartlett Lake nepodporuje profily XMP).

Navzdory nižšímu Boostu procesoru Bartlett Lake se mu povedlo dosáhnout v průměru o trochu vyššího výkonu. Více výkonnějších jader a absence problému s tím, že se některá vlákna mohou dostat na pomalejší E-Core, napomohla tomu, že byl tento procesor v průměru o cca 4 % výkonnější než i9-14900K. Na druhou stranu, šlo jen o šest testů.