Perovskitové solární články jsou už hodně efektivní, problémem je ale nadále životnost. Korejský KIER díky oxidům niklu jejich životnost posunul výše.
Vývoj perovskitových solárních článků nepolevuje a nadále vylepšují své vlastnosti, díky kterým by se mohly v budoucnu stát alternativou nebo rozšířením stávajících křemíkových solárních článků. Jejich výhodou je citlivost na jiné části světelného spektra ve srovnání s křemíkovými (proto se také obvykle vyvíjejí jako tandemové, kde tvoří vrchní vrstvu nad těmi křemíkovými) a levnější výroba. Nevýhodou je však velmi nízká životnost, která je spíše v řádech měsíců nebo nízkých jednotek let. Korea Institute of Energy Research (KIER) nicméně oznámil další posun v této oblasti, který by mohl perovskity přiblížit k sériové výrobě díky prakticky použitelným vlastnostem.
Vědci použili oxidy niklu (NiOx) k tomu, aby reagovaly s roztoky, které jsou zodpovědné za tvorbu transportních vrstev. U nich je totiž problém s uvolňováním lithných iontů, které v průběhu používání článku spolu s vypařováním aditiv degradují tuto vrstvu, čímž snižují její účinnost a v důsledku toho životnost článku. Oxidy niklu na sebe tyto volné ionty navážou, takže po dokončení výrobního procesu jsou částečky oxidů niklu vyfiltrovány a s nimi i na ně navázané ionty lithia. Transportní vrstva je pak bez defektů a aditiv, která se při výrobě použila.

Výsledkem je, že tyto perovskity dosahovaly velmi slušných výsledků i v podmínkách, které životnost obvykle výrazně snižují, tedy vysokých teplotách a vysoké vlhkosti. Tehdy se totiž obvykle aditiva více vypařují a vytváří defekty. Aditiva ale byla v tomto případě odstraněna spolu s ionty lithia (které tyto defekty obecně umocňují), takže ani při testu při teplotě 85 °C a 85% vlhkosti neklesala životnost tak rychle jako obvykle. Testy potvrdily, že účinnost se snížila na 95 % maxima po 1000 hodinách v těchto podmínkách.
To se může zdát být málo, ale 1000 hodin je např. v našich podmínkách zhruba něco přes půl roku. Na 80 % by se tak články při předpokladu stejně rychlého poklesu dostaly za více než 2 roky, a to ve velmi nehostinných podmínkách. V těch běžných, kdy reálné teploty nejsou tak vysoké, stejně jako tak vysoká není ani vlhkost, by životnost mohla být o dost vyšší. Stále to není dost na praktické nasazení, kde bychom potřebovali dvouciferná čísla v letech, ale už by to mohlo být použitelné pro zařízení s kratší morální životností. Pokud jde o špičkovou účinnost, tak ta činila 25,24 %.


















Diskuse (0)
Komentáře
Nejsi přihlášený(á)
Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.
Rychlé přihlášení přes: