Seznam kapitol
Základní deska Abit přináší mnohé novinky, kupříkladu absenci klasických portů a jejich náhradu USB či FireWire porty. Naleznete na ní, na co jen pomyslíte…
Společnost Abit je dnes jistě známá téměř každému v oblasti výpočetní techniky. Byla založena v roce 1989 a již o pět let později se řadila mezi 10 nejvýznamnějších Taiwanských výrobců základních desek, o další dva roky později nabídla první bezjumperovou desku se SoftMenu, poté začala dodávat celkem v té době nevídané dual socket pro PPGA Celerony a v roce 2000 se zaměřila i na částečnou podporu Linuxu Gentus, který vycházel z Red Hatu. Právě tato společnost nyní oznámila novou základní desku, na kterou se podíváme trošku podrobněji.
Obr. 1 - Základní deska Abit IT7
klikněte pro zvětšení
Základní deska je dodávána v barevné přepravní krabici. Na horní části je patrné vystupující umělohmotné ucho nebo chcete-li držák, za který je možno ji uchytit a libovolně přenášet. Po otevření narazíme na další, tentokrát průhledný obal, v němž je vidět nová základní deska v celé své kráse a lesku. Pod ní najdeme dále přídavný USB kabel se dvěma výstupy, 3x elegantní černý Ultra ATA 100 kabel + jeden floppy, ATX header pro upevnění do zadní části skříně, 3 samolepící úchytky pro kabely od zdroje, CD s označením IT-1.00M, disketu s ovladači řadiče HPT374 a samozřejmě manuál určený pro IT7/IT7E (IT7E je odlehčená verze, bez HPT374 a FireWire).
Pozn.: Deska je určena pro platformu Socket 478.
Obr. 2 - Zadní panel záklandí desky Abit IT7
klikněte pro zvětšení
Po vytažení z krabice nás jako první zaujme kompletní absence PS/2, paralelního a sériových portů. Místo nich z této části koukají čtyři USB 2.0 porty vyvedené přímo z ICH4, dále dva FireWire, optický výstup S/PDIF, 5.1 kanálové audio, mikrofonní a Line In vstup, UTP výstup do ethernet sítě 10/100 Mb/s a nakonec ještě dva USB 2.0 konektory, které jsou připojeny čipem VIA VT6202. Dalším neméně zajímavým krokem Abitu je integrace čipu HPT374 s možností připojení až 8 IDE zařízení s maximální přenosovou rychlostí 133MB/s. Mimo to mohou být další čtyři připojeny přes běžný řadič, zde však již jen rychlostí 100MB/s. Intel se totiž od začátku veřejně nesnažil zakrýt informaci, že ATA133 prostě pomine a půjde až do rozhraní Serial ATA. Poslední zajímavostí je samotný čipset desky i845E (RG82845E + FW82801DB + FWH SST49LF004A) oficiálně představený 20. května 2002 a podporující FSB 533 (133) MHz, USB 2.0, ECC paměti a šířku přenosového pásma 2.1GB/s (s pamětmi DDR266). 593 pinový FCBGA northbridge s označením RG82845E, se dá poznat až po sundání chladiče. Jeho přítomnost si můžete ověřit podle výrobní série, kterou Intel označuje jako S-Spec či Q-Spec SL66N, předchozí typy i845/845d byly vyráběny pouze jako SL5V7 a SL5YQ. Southbridge, na který je připojen ATA řadič a USB 2.0 porty je vyroben v sérii SL66K. Podrobnější informace o čipsetech řady i845 najdete přímo na webu Intelu:
http://developer.intel.com/design/chipsets/845E
.
Obr. 3 - Intel 845E
Přes všechny tyto inovace najdeme na desce i následující položky, jako je integrovaná POST karta, čtyři PCI sloty r2.2, AGP slot 4X (zvládá 1x/2x/4x AGP data transfers a 2x/4x fastwrite protocol, vše jen s napětím 1.5V dle AGP specifikace 2.0), 3x DDR sloty s podporou pamětí PC1600/PC2100 (DDR200/266) a maximální velikosti 2GB. Pokud nyní zůstaneme u pamětí je na první pohled velmi zajímavé, že čipset i845e umí čtyři banky, tedy pouze dva oboustranné DIMMy, deska však má sloty tři. Jestliže chcete použít v desce jen jedinou paměť, můžete ji umístit do libovolného slotu, pokud dvě, doporučujeme pozice DIMM1 a DIMM2. Trochu jiné je to v případě tří pamětí. Zde bude nutno vzhledem k technologickému omezení použít dvě jednostranné paměti v pozicích DIMM2/3, třetí paměť může být libovolného typu (jedno nebo dvoustranná). Na desce byly vyzkoušeny bez sebemenších problémů paměti s následujícími čipy: Mosel Vitelic V58C2128804SAT75, Samsung K4H280838B-TCB0, V-Data VDD8608A8A-75B, Winbond W942508AH-75 a KingMax KDL684T4AA-70 (CL2). Použitý čipset umožňuje i externí vyvedení CNR slotu, ale vzhledem k jeho minimální podpoře ze strany ostatních výrobců se jej Abit rozhodl vynechat. Pro korektní funkci desky je vyžadován ATX zdroj s výstupem +5V/20A (300W) a +5VSB/720mA. Při osazování procesorů a následném uchycení chladiče se deska celkem patrně prohne, ale to není důvod k obavám, jedná se o obecný problém desek libovolné značky nemající žádný zásadní vliv na funkčnost celku. V případě potřeby monitorování otáček je možno připojit napájení ventilátoru CPU do pozice FAN2. V případě výpadku ventilátoru procesor přejde po chvíli do úsporného režimu, je ovšem třeba očekávat zvýšené zahřívání pasivního chladiče a taktéž vedle umístěného southbridge i845E, který je jinak chlazen proudem vzduchu právě od procesoru.
Jak již bylo výše zmíněno deska neobsahuje žádné PS/2 konektory, což může uživateli způsobit nemalé problémy. Valná většina běžných, multimediálních i bezdrátových klávesnice se pořád připojuje přes tento zde chybějící konektor. U myší je to už jiné, zde je výběr dostatečný. Sériové a paralelní porty již skutečně začínají být minulostí i když pro některé měřící či programovací zařízení jsou nezbytnou podmínkou. To vše si bude nutno před případným nákupem rozmyslet. Naopak její obrovskou výhodou je nabídka 10 výstupů USB 2.0 s podporovanou teoretickou rychlostí až 480 Mb/s. Prvních šest výstupů je vyvedeno přímo na zadním panelu a další čtyři je možno vyvést z FPIO4 a FPIO5. K desce je však dodáván pouze jeden přídavný USB výstup (kabel), takže bez dokoupení dalšího můžete hned po zakoupení desky využít jen 8 výstupů. Co se týká avizované rychlosti, budeme zřejmě muset zůstat trochu více u země, jelikož USB má celkem vysokou vlastní režii a zatížení procesoru a tak se běžná přenosová hodnota pohybuje kolem 12-13MB/s (cca 100Mb/s).
Obr. 4 - Integrovaná POST karta
Integrovaná POST karta je umístěna poblíž čtyř IDE konektorů řadiče HPT374 a nabízí cenné diagnostické údaje při problémech se startem PC. Je téměř totožná s běžnými ISA/PCI POST kartami pouze s tím rozdílem, že nejde měnit čtecí port, který je v našem případě napevno nastaven na adresu 80h. Zobrazované údaje využívají i některé programy, např. Award Flash (flashovací program pro desky s Award BIOSem). Kompletní popis hexadecimálních kódů najdete v dodávané dokumentaci od stránky 2-11, tento se samozřejmě týká pouze činnosti spojených se startem PC, tedy jen po začátek bootování. V tomto popisu však chybí pár důležitých kódů, např.: A7 - chybná kombinace nebo nastavení použitých pamětí ve slotech DIMM2 a DIMM3 (zkuste je prohodit nebo použít jiné typy) nebo bylo provedeno snížení frekvence CPU (zde je nutný reset CMOS), E1 - vážný problém pamětí, buď chybí nebo jsou vadné, zkuste jiný slot nebo jinou paměť, 2b - inicializace grafické karty, 8b - inicializace připojených IDE zařízení na řadiči HPT374 nebo bootování z integrované síťové karty. Těsně pod displejem najdeme ještě dvě tlačítka JP2 a JP3, první slouží k zapnutí či vypnutí počítače a druhý k jeho resetu. Možnost jejich použití, stejně jako POST karty, je omezena jen na odkrytovaný počítač nebo pro testování bez skříně (case) jen tak na stole.
